Zámek v Benešově nad Ploučnicí tvoří sedm objektů. Přístupné jsou tři z nich
Hrady a zámky se obvykle pyšní starobylými interiéry. Zámek v Benešově nad Ploučnicí na Děčínsku se ovšem v letošní sezóně pochlubil něčím zbrusu novým, co je ale zároveň starobylé a historicky cenné - nově otevřenými loveckými salónky s ukázkou zbraní a loveckých trofejí.
Zámek v Benešově nad Ploučnicí zahrnuje celkem sedm objektů, jeho areál ze dvou stran obklopuje zdejší náměstí a částečně se skrývá za radnicí. Návštěvníkům své brány otevírá Horní a Dolní zámek a v poslední době také Volfův palác.
Starobylý německý rytířský rod Salhausenů na počátku 16. století pronikl i do severních Čech. A Jan Salhausen koupil panství Benešov a Děčín, a to nejen pro sebe, ale i pro své dva bratry Volfa a Bedřicha. Když došlo na dělení, cesty bratrů se rozešly. Volf dostal podíl vyplacený v penězích a přestěhoval se do Illburka, Janovi připadl Děčín, Březno a Svádov a Bedřich se stal majitelem Benešova nad Ploučnicí a několika dalších vsí. Záhy se pak pustil do rozsáhlé stavební činnosti. Starou panskou budovu nechal přestavět na luxusní a reprezentativní rodinné sídlo, dnes Horní zámek.
Stava sice vyčerpala pokladnu, ale Bedřich si vždy poradil. A tak si už kolem roku 1540 mohl dovolit koupit od benešovských měšťanů další domy v blízkosti zámku, které nechal strhnout, a rozšířil své honosné sídlo o takzvaný Dolní zámek. Stavba se dokončila v roce 1544.
Celý zámecký komplex v Benešově nad Ploučnicí nyní představuje klasické šlechtické sídlo z doby přerodu vladislavské gotiky v renesanci. Jde o unikátní příklad saské renesance, nikde jinde ho v Čechách nenajdete.
Lovecké salónky představují zbraně a trofeje
Teprve před několika lety se veřejnosti zpřístupnil Volfův palác, který v přízemí nabízí sbírku historických hodin. Od letošní sezóny se součástí prohlídkové trasy staly nově tři lovecké salónky, které ukazují zbraně a různé lovecké potřeby.
V Dolním zámku lze prostřednictvím vybavených pokojů, jídelny, kuchyně a místností pro panské úředníky nahlédnout do života šlechty. Pozoruhodná je sbírka cínového nádobí a také sbírka tzv. žitavské fajáns, zdobených talířů a mís. V celé republice je zhruba 200 kousků, z toho velká část právě v benešovském zámku.
Nejstarší budova celého zámeckého komplexu Horní zámek prezentuje unikátní obrazovou galerii rodu Thunů, gotické plastiky, původní malby a zdobené stropy. Do budoucna se počítá s dalším rozšířením galerie, restaurátoři pracují na obrazech šlechticů v životní i nadživotní velikosti.
Návštěvníky zámek v Benešově nad Ploučnicí uvítá i v pondělí, kdy bývají jiné památky uzavřeny. Sezónu tu přitom zahajují už v březnu víkendovými prohlídkami, skupina více než pěti osob si může prohlídku sjednat i na všední den.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Voliče Směru radikalizovaly Ficovy řeči. Nevěří NATO, jsou nakloněni odchodu z EU a nechtějí tam Ukrajinu
-
Falešný inzerát vidí jako dezinformaci pouze média, voličům je to jasné, myslí si premiér Fiala
-
Pocit, že o Rusku něco vím, se s agresí na Ukrajinu vytratil, popisuje šéfredaktor Josef Pazderka
-
Vražda ve jménu supermoderního projektu. Saudové údajně zabili muže, který bránil výstavbě Neomu