Zámek v Chocni pamatuje Karla IV., Jana Amose Komenského a možná i bájný poklad

I když se o tom historické prameny nezmiňují a archeologické nálezy jsou v tomto smyslu docela skoupé, faktem je, že na místě dnešního zámku stával v minulosti hrad. A je docela možné, že ho ve 14. století vlastnil loupeživý rytíř Mikuláš z Potštejna.

A právě díky němu se hrad v Chocni ocitl v díle Karla IV. Vita Caroli, kterému se „řemeslo“ Mikuláše z Potštejna nelíbilo a který tam k roku 1338 napsal: „Téhož léta jsem přijel k Vysokému Mýtu a zbořil jsem hrad Choceň a četné hrady pána z Potštejna, neboť jsem toho času vedl válku s tím pánem, později ale došlo ke smíru.“

Smír mezi králem a Mikulášem ale netrval dlouho. Později ho král obléhal na hradě Potštejně, kde pod zřícenou věží loupeživý rytíř zahynul. Do hrobu si s sebou ale odnesl také tajemství, kam ukryl vzácný poklad z uloupených drahocenností.

Kaple zámku v Chocni v pseudogotickém stylu z poloviny 19. století|foto: Michal Hofman

Ten se stal o pár století později osudným hraběti Chamaré, který jeho hledáním strávil na Potštejně většinu svého života. Možná hledal na špatném místě. Spekuluje se totiž i o tom, že poklad může být mimo Potštejn, tedy na jiném hradě, který Mikuláš vlastnil, třeba právě na tom choceňském, v okolí dnešního zámku v Chocni.

Zámecká kaple má dveře jen pro vysoké

Na zámku v Chocni je toho ale zajímavého daleko víc než jen opar bájného pokladu. V historické expozici Orlického muzea, které na zámku také sídlí, najdete třeba truhlu, jakýsi historický trezor, který tam nechal Albrecht z Valdštějna. Ten zámek ve dvacátých letech 17. století nějakou dobu vlastnil. Krátce před tím zámek v Chocni a jejího majitele hraběte Žejdice navštěvoval Jan Amos Komenský, který poté, co musel opustit Fulnek, působil v nedalekém Brandýse nad Orlicí.

Klika dveří do zámecké kaple v Chocni je ve výšce dvou metrů|foto: Šárka Rusnáková

A za zhlédnutí stojí také zámecká kaple z poloviny 19. století vystavěná v pseudogotickém slohu. Zaujme už při vstupu masivními zdobenými dubovými dveřmi, které měří přes tři a půl metru. Mohutná klika je umístěna dva metry nad zemí, a tak mohli do kaple vstoupit jen vysocí lidé nebo ti, kteří si s sebou k rozjímání brali stoličku.

Stěny zámecké kaple zdobí umělý mramor, který si vzhledem nezadá s tím pravým. V kapli se nacházejí dva oltáře. Jeden přenosný, pseudogotický z dubového dřeva, který si Kinští mohli vozit s sebou na své další nedaleké sídlo do Heřmanova Městce.

Hlavní, vzácnější oltář byl na Choceň dovezen z Itálie. Je z bílého mramoru vykládaného polodrahokamy a znázorňuje pietu Krista s Pannou Marií. Vše je z poloviny 19. století, tedy z doby výstavby kaple. Jen vitrážová okna ne. Ta jsou novodobá. Ty původní zcela zničil výbuch muničního vagónu na konci druhé světové války nedaleko nádraží v Chocni, kdy tlaková vlna rozbila všechna okna v širokém okolí.