Zámek v Náměšti na Hané stále okouzluje unikátní architekturou i nezvyklou polohou

Městys Náměšť na Hané leží na úpatí prvních kopců Zábřežské vrchoviny na toku říčky Šumice. Z hlediska šlechtických sídel je místo bezesporu zvláštní, protože vykazuje stopy hned tří sídelních lokalit. Zámek je z nich nejmladší, naopak historie zdejšího hradu a tvrze sahá až do 14. století.

Přímo v obci stávala tvrz. Zmínky o ní spadají do roku 1490, nicméně odborníci se domnívají, že tvrz postavil už ve 14. století Zbyněk z Vrahovic. V roce 1556 se tvrz dočkala přestavby na renesanční zámek, který byl za třicetileté války poničen při švédském nájezdu. V roce 1665 došlo k opravě a zámek sloužil až do roku 1768, kdy zde z popudu Harrachů byla zřízena textilní manufaktura, později přestavěná na sladovnu.

Druhým šlechtickým sídlem býval hrad stojící nedaleko dnešního zámku na ostrohu nad říčkou Šumicí. I ten patrně vznikl už dříve, nicméně první zmínka o něm pochází až z roku 1423. Na konci 15. století máme o hradu poslední zmínky jako o šlechtickém sídle, později byl opuštěn. Jeho sídelní funkci patrně převzal dolní zámek. Postupně se měnil v ruinu, kde místní těžili stavební kámen. Teprve nedávno byla zřícenina upravena a dnes slouží k prohlídkám.

Nejstarší kruhový objezd v Česku?

Současný náměšťský zámek vznikl na přání hraběte Ferdinanda Bonaventury z Harrachu v roce 1766. Hrabě zaúkoloval dnes už bohužel neznámého stavitele, inspirací byli italské a francouzské vily na mírném návrší nad někdejším hradním areálem. Samotný zámek je umístěn uprostřed kruhového parku obehnaného okružní cestou, z níž vycházejí na čtyři strany čtyři cesty lemované lipovými alejemi. Podle některých návštěvníků je cesta jedním z nejstarších kruhových objezdů u nás.

Neoklasicistní kolonáda je dílem přestavby rodiny Ottáhalů|foto: Miroslav Kobza

Vně této cesty z horní strany stojí řada domků. Původně byly mnohem skromnější a sloužily tkalcům, které pozval Ferdinand Bonaventura do nové manufaktury ve svém bývalém sídle. Po smrti Ferdinanda zámek zdědila jeho dcera Marie Róza, která se provdala za hraběte Josefa Kinského. Kinští pak obývali Náměšť dalších 124 let, až do roku 1916, kdy zámek prodali velkoobchodníkovi se železem Františku Ottáhalovi.

Manželé Ottáhalovi nechali stavbu zmodernizovat, zavedli sem elektřinu, vodu i ústřední topení a kromě dalších úprav nechali vybudovat i bazén, který je na podobných objektech raritou.

Rodina držela zámek do konce války, kdy jí byl zkonfiskován. Poté ho spravoval stát. V současné době je v majetku městyse Náměšť na Hané a je přístupný veřejnosti. Jsou zde k dispozici čtyři prohlídkové trasy a zejména v letních měsících hostí mnoho doplňkových a kulturních akcí.