Zámek Vranov nad Dyjí patří dodnes k pozoruhodným stavbám světského baroka
V Národním parku Podyjí na jižní Moravě se nachází jeden z nejimpozantnějších barokních komplexů ve střední Evropě. Zámek Vranov nad Dyjí. Pro jeho podobu ho vyhledávají nejen milovníci historie, ale také filmaři. Stojí totiž nezvykle na skalním ostrohu nad obcí. Vznikl na ruinách středověkého hradu. A dnes patří k nejpozoruhodnějším světským barokním stavbám v Evropě.
První písemná zmínka o hradu nad Vranovem nad Dyjí pochází z roku 1100, kdy je zmíněn jako součást podyjské obranné soustavy. V jeho vlastnictví se vystřídali Lucemburkové, Lichtenburkové či Ditrichštejnové. Během třicetileté války ho obléhali Švédové a v roce 1665 hrad vyhořel.
Na troskách hradu pak tehdejší majitelé z rodu Althannu začali stavět barokní zámek podle plánů Johanna Bernharda Fischera z Erlachu. Ten navrhl nejmonumentálnější část stavby, tak zvaný Sál předků s charakteristickou architekturou a vnitřními freskami. Podle jeho plánů vznikla na přelomu 17. a 18. století také barokní zámecká kaple Nejsvětější Trojice.
V 18. století došlo na přestavbu dalších částí, včetně zámeckého okolí a přírodního parku. V 19. století zámek vlastnili Mniszkové a Stadničtí, kteří pokračovali v parkových úpravách. Po druhé světové válce se zámek stal státním majetkem. Z původního hradu se dodnes dochovala hradební zeď a tři věže.
Vranovský zámek je lákadlem nejen pro turisty a milovníky historie, ale také pro filmaře. Barokní stavba tyčící se na skalním ostrohu, obklopená lesnatými kopci vytváří neobvyklou scenérii.
Natáčela se zde například Nesmrtelná teta režiséra Zdeňka Zelenky či Andělská tvář Zdeňka Trošky. Zámku si všimli také američtí filmaři. Ti jej však v akčním snímku xXx zasadili filmovým trikem do alpského horského masivu.
Mohlo by vás zajímat
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
