Zamyšlení Leo Pavláta: Nový polský zákon ztíží bádání o vině Poláků za pronásledování Židů

Vztah uvedeného zákona ke svobodě slova a přiměřenosti trestu má ještě posoudit ústavní soud, ale nehledě na to se již setkal s ostrou kritikou. S odsudky se setkal jak u četných polských historiků, kteří hovoří o omezení svobody bádání, tak v zahraničí, především v Izraeli a Spojených státech. Podle nich má zákon penalizovat ty, kdo hovoří o účasti polské populace na pronásledování Židů za druhé světové války.

Zákon je do značné míry reakcí na v zahraničí uváděné zmínky o „polských táborech smrti“. Taková formulace je nesporně nejen nepravdivá, ale i urážlivá. Vyhlazovací tábory na území okupovaného Polska zřizovali nacisté a Polsko právem odmítá, aby bylo v očích neinformované veřejnosti stavěno téměř do role partnera hitlerovského Německa. Polsko přineslo za války obrovské oběti, z Polska s jeho největší židovskou předválečnou populací pochází i nejvíce „spravedlivých mezi národy“. Toto ocenění uděluje jeruzalémský památník Jad Vašem těm, kdo, ač nežidé, zachraňovali Židy nehledě na vlastní ohrožení.

I s tímto vědomím je však historickou skutečností, že tisíce Poláků se za války účastnily pronásledování židovských obyvatel, jejich vraždění, vydávání nacistům, vydírání a okrádání. A uvedený zákon má nesporně omezit pozornost věnovanou těmto případům. Mnohé naznačuje případ původem polského akademika Jana Tomasze Grosse z princetonské univerzity, který v roce 1969 opustil Polsko v důsledku antisemitských čistek. V roce 1996 obdržel za své práce týkající se například sovětské a nacistické okupace polské státní vyznamenání. Později se však zaměřil na zločiny Poláků vůči Židům. Ve svých knihách se mimo jiné zabývá Poláky uskutečněným pogromem v Jedwabnem v roce 1941 s několika stovkami ubitých a upálených Židů, poválečnými pogromy v Krakově a Kielcích, kořistěním židovského majetku. Současnou polskou vládu to vedlo k tomu, že Janu Tomaszu Grossovi má být vyznamenání odňato kvůli hanobení Polska a polského národa.

Polská vlajka|foto: Fotobanka Pixabay

Výhradně o proviněních vůči státu a národu se také hovoří v současném kontroverzním zákoně. Není těžké dovodit, jak obtížné může být s takovou legislativou zabývat se zločiny polské populace vůči Židům. Je to zásadní obrat, který přišel s novou vládou. Vždyť v roce 2004 tehdejší polský prezident Aleksander Kwaśniewski veřejně uznal utrpení polských Židů a podíl polského národa na jejich pronásledování. Možno však dodat, že Polsko není jediné, kdo má v Evropě problém čestně se vyrovnat s vlastní odpovědností za válečné a těsně poválečné zločiny.

Celý pořad Šalom alejchem si kdykoli poslechněte v našem audioarchivu.