Zamyšlení Leo Pavláta: Svátek Chanuka ve slovech i číslech

Hebrejské slovo „chanuka“ odkazuje k znovuzasvěcení jeruzalémského chrámu po vítězství Židů nad vojsky syrského panovníka Antiocha IV. ve 2. století před občanským letopočtem. Oslava tehdejších událostí provázená dnes v židovských domech zapalováním světel na zvláštním osmiramenném svícnu sahá svým původem do pobiblických dob. Rabínské autority, které svátek ustavily, jej však chtěly s Biblí přece jen propojit a učinily tak odkazem na biblický verš „budeš jednat podle znění zákona, o němž tě poučí kněží“. Pozdější vykladači se s tímto obecným pravidlem nespokojili a bezprostřední souvislost svátku Chanuka s textem Písma našli ve Třetí knize Mojžíšově. Její 23. kapitola vyjmenovává všechny biblické svátky a hned navazující text praví: „Hospodin promluvil k Mojžíšovi: ´Přikaž synům Izraele, ať pro tebe vezmou čistý panenský olivový olej k vyzvednutí stálého světla na svícnu´." Je to právě tento příkaz, který tradiční komentátoři spojili s přípravou oleje k zažehnutí světel na chrámovém svícnu, jak se stalo po osvobození Jeruzaléma od syrských vetřelců. 

Chanukový svícen - lavicový typ|foto: © Židovské muzeum v Praze

Na souvislost svátku Chanuka s hebrejskou Biblí ovšem upozorňovali i stoupenci židovské mystiky. Hojně přitom využívali skutečnost, že hebrejská písmena mají číselnou hodnotu. Na základě pravidel gematrie – srovnání různých textů podle jejich numerického významu – pak docházeli k vlastním závěrům. Tak v biblickém popisu stvoření stojí věta „buď světlo". Slovo „buď“ však v hebrejštině dává v přepočtu číslo 25, což někteří   interpreti   považovali   za odkaz   na 25.   den hebrejského měsíce kislev, kdy svátek Chanuka, označovaný též jako Svátek světel, začíná.  A zaznamenány jsou ještě složitější konstrukce.  Jeden z osmi dní Chanuky tvoří šabat, při němž se čte z První knihy Mojžíšovy od počátku 41. kapitoly do 17. verše kapitoly 44. Číselná hodnota všech zde obsažených písmen činí 2025, což přesně odpovídá počtu písmen v pobiblických Knihách Makabejských, které písemně zachycují chanukový příběh. A gematrie se svými kombinacemi nabízí ještě další možnosti.  Například světlo na chanukovém svícnu, hebrejsky „ner", dává číslo 250.   Znásobíme-li je osmi dny svátku, dostaneme 2000. Protože však svátek začíná 25. den v měsíci, lze 25 ke 2000 přidat, a tak opět získáme 2025, počet písmen v chanukovém příběhu Knih Makabejských. 

 Gematrie původně označovala jedno ze skrytých pravidel pro výklad Tóry. Obecně však dokládá agadický, tedy imaginativní, volně výkladový, nikoliv závazně právní přístup k Písmu.

 Jak vidět, Židé si dokázali se svými náboženskými texty i krásně pohrát.