Západočeské muzeum v Plzni připravilo jubilejní výstavu, která vás vezme do Hurvínkova světa
Letos uplynulo sto let od okamžiku, kdy z plzeňského jeviště poprvé promluvil Hurvínek. Stalo se tak 2. května roku 1926. Loutku vyřezal řezbář Gustav Nosek pro Josefa Skupu. Fenoménu Hurvínka je věnovaná výstava v Západočeském muzeu v Plzni.
Hned u vstupu vítá návštěvníky hudba z časů první republiky, tedy z doby, kdy loutka Hurvínka vznikla. Výstava je pak rozdělena do tří částí. Na začátku je vytvořený pomyslný byt Spejbla a Hurvínka, ve kterém nechybí postel, šatní skříň ani rádio, ze kterého hraje zmíněná hudba. Do postele si návštěvníci mohou i lehnout, popřípadě si vyzkoušet typické Hurvínkovy dřeváky. Je tu ale i knihovna nebo toaleta, která má i funkční splachovadla. Za ta je možné zatáhnout a čekat, jaký zvuk se ozve.
Další prostor výstavy je ještě o něco víc interaktivní. Návštěvníci tady například zjistí, jakými světovými jazyky Hurvínek mluvil, a navíc si vyzkouší i jeho koloběžku. Dabingový box pak nabízí možnost zkusit si, jaké to je mluvit za loutky. Lákadlem je také přímo loutka Hurvínka, kterou si mohou zájemci zkusit ovládat.
Třetí část výstavy představuje muzeum Hurvínka, které ukrývá přes sto exponátů souvisejících s legendární loutkou, i se Spejblem. Pozorným návštěvníkům zcela jistě neunikne vystavený osobní diář Josefa Skupy. „Velice nás zajímalo, jestli toho 2. května, což bylo to datum, kdy Hurvínek poprvé vystoupil, tam měl Josef Skupa něco poznamenáno. Je tam ale zaznamenáno jenom to, co se ten večer hrálo,“ říká jedna z kurátorek výstavy Veronika Plachá.
Poznámka v diáři vypovídá o tom, že Josef Skupa absolutně netušil, že řezbář Gustav Nosek loutku Hurvínka vůbec vytváří.
Výstavu „Hurvínek 100 - Z Plzně do Plzně“ můžete v Západočeském muzeu v Plzni navštívit až do 4. dubna 2027.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor

Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.






