Zaříkávání i svaté obrázky aneb „Nové leto“ v Bánově
Definitivní konec zimy a příchod jara se v Bánově na jihovýchodní Moravě snoubí s jedinečným lidovým obyčejem, kterému se říká „Nové leto“, a který probíhá dva týdny před Velikonocemi.
Jde o původně pohanský rituál sloužící k vzývání jara, jenž časem splynul s křesťanstvím a dodneška jsou na něm oba tyto vlivy patrné, proto se v nich mísí zaříkávání s velebením svatých.
Ono „Nové leto“ neboli symbol nového hospodářského roku představovala zmenšenina živého stromku jívy nebo břízy, ozdobená mašlemi a svatými obrázky. A s tímto stromkem coby životabudičem obcházejí malá děvčata vesnici. Vstupují do domů a zpívají speciální „novoletní“ písně a pronášejí zaříkávadla, která mají odehnat smrt v podobě zimy, oslavovat příchod nového života a zaručit plodnost a dobrou úrodu.
Tento východoslovanský zvyk, provozovaný původně mladými ženami, postupně přešel na malá děvčátka a je spojen s koledou. V jediném místě v naší republice, kde se uchoval kontinuálně a bez přerušení – v Bánově na jihovýchodní Moravě – natáčela Markéta Ševčíková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
![slovo_nad_zlato.jpg slovo_nad_zlato.jpg](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_3x2_mobile/public/images/19c0a47caca04bb76b27ba3edcdf74cd.jpg?itok=1i0_J3I_)
![](https://regiony.rozhlas.cz/sites/default/files/styles/cro_1x1_mobile/public/images/e2afc965669332fc5318f1eaa402a4b5.jpg?itok=i3X2CUFb)
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.