Zatopené lomy patří k nejvyhledávanějším místům kraje pod Rychlebskými horami

21. červenec 2015
Česko – země neznámá
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Lom Rampa

Jesenicko bylo odpradávna krajem kamenického průmyslu. Mnoho lomů je zde dodnes v provozu, existuje však i hodně takových, které byly opuštěny a postupně se z nich staly lokality blízké přírodě s průzračně čistou vodou lákající ke koupání. Jedním z nich je i lom Rampa u Černé Vody.

Historie jesenického kamenoprůmyslu je datována od roku 1836, kdy zde vznikly první skutečné manufaktury na zpracování a těžbu kamene. Ve skutečnosti se však zde kámen těžil a opracovával již ve středověku. Dokazují to kameny použité při stavbách hradů Frýdberka v Žulové a Kaltenštejna nad Černou Vodou, které pocházejí ze 13. století.

Skutečný rozvoj kamenoprůmyslu spadá do období druhé poloviny 19. a první poloviny 20. století, kdy na Žulovsko dospěla železnice a kámen se odsud exportoval do celého světa. V dobách největšího rozkvětu bylo v oblasti 160 činných lomů, které spolu se zpracovatelským průmyslem zaměstnávaly na 9 000 obyvatel kraje. V Žulové fungovala navíc i kamenická škola, přičemž její absolventi neměli problém najít odpovídající práci.

Jeden z nejvýše položených jesenických lomů - Brankopy

Z Rampy bylo těžké dopravit kámen na nádraží

Po II. světové válce došlo k zásadnímu útlumu těžby, která se dostala do rukou státu. Kupodivu kamenoprůmyslu nepomohlo ani odstátnění po roce 1990 a lomy postupně zanikaly.

Zanikla i těžba v jednom z největších lomů v oblasti – v lomu Rampa v Černé Vodě. Lom před I. světovou válkou provozovala firma H. Kulka a spol., která patřila k největším v okolí. Měla však velký problém s dopravou kamene z lomu na nádraží v Žulové. Koňské potahy jen s velkými obtížemi překonávaly návrší mezi Černou Vodou a Žulovou. Proto si firma nechala v letech 1918 až 1919 zbudovat 2 832 km dlouho vlečku. Stavba byla velmi drahá a nakonec přivedla firmu k úpadku.

Bývalý důl na lignit v Uhelné je dnes také přírodním koupalištěm

Další osudy lomu Rampa nejsou příliš jasné. Pravdou je, že díky vlečce byl ještě několik dalších let v provozu. Po skončení těžební činnosti se ovšem stal jedním z vyhledávaných rekreačních míst Černé Vody.

Jesenické zatopené lomy mají průzračně čistou vodu

Dobývací prostor bývalé kaolínky u Vidnavy

Jesenické zatopené lomy jsou totiž atrakcí, která nemá jinde obdoby. Jejich velké množství a různorodost láká nejen milovníky koupání, ale také potápěče z celé republiky. Lom Rampa je pozoruhodný vysokou skalní stěnou, která mu dala jméno. V nejvyšším bodě má výšku nad hladinou 16,5 metru, a tak sem jezdí i milovníci extrémních skoků do vody.

Kromě lomu Ramapa jsou v okolí i další lomy, které umožňují rekreaci. Najdete je v nedalekých Roklinách či Štachlovicích. Ve Vápenné patří k vyhledávaným Vycpálkův lom, stejně jako skorošický Vaňkův lom a další.

Přestože na Jesenicku není koupání v lomech nijak zvlášť omezováno, existují i místa, kde je koupání zakázáno. Patří k nim lomy s výskytem vzácných živočichů, například raků, či lomy, kde by mohlo být koupání vzhledem k podmínkám dna nebezpečné. To například v případě lomu Brankoppe či arcibiskupského lomu nad Vápennou.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d3191.3765916142543!2d17.133966399999238!3d50.297721710236615!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x0%3A0x0!2zNTDCsDE3JzUxLjgiTiAxN8KwMDgnMDIuMyJF!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1437471817021" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
autor: kbz
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.