Zažijte Taglit. Visegradská čtyřka společně proti antisemitismu. A poklady knihovny ŽMP

Jak zažít Izrael zevnitř

Myšlenka před 30 lety vypadala odvážně: přivézt mladé Židy z celého světa do Izraele a během 10 dní jim představit jeho pulzující kulturu, seznámit je s historií i novými přáteli. Dnes je program Taglit největší turistickou a zároveň vzdělávací organizací na světě. Díky němu mají stovky tisíc mladých lidí ve věku 18 až 26 let možnost zdarma poznat Izrael zevnitř. Letošní Taglit se koná v srpnu a ještě je možné se přihlásit. A my už jsme ve spojení s Terezou Kotlárikovou z české Federace židovských obcí.

„Taglit není jenom obyčejný turistický zájezd, je to vlastně intenzivní desetidenní cesta, během které mají mladí lidé možnost poznat Izrael tak, jak ho zažívají jeho obyvatelé,“ přibližuje program Tereza Kotláriková. Účastníci navštíví slavná místa jako Jeruzalém, Tel Aviv či Masadu a setkají se s izraelskými vrstevníky. Registrace pro mladé dospělé, kteří splňují podmínky práva návratu, probíhá online. S přihláškami se vyplatí nespěchat, protože kapacita je omezená.

Ačkoliv zapojení do komunitního života po návratu není povinností, je to hlavním smyslem celého projektu. „Taglit má lidem pomoci objevit jejich kořeny a posílit židovskou identitu. Po návratu účastníky seznamujeme s možnostmi, jak se zapojit do židovských obcí nebo České unie židovské mládeže,“ vysvětluje Kotláriková a dodává, že mladí lidé se často opravdu nadchnou. Mnozí pak začnou navštěvovat komunitní akce, působí jako dobrovolníci nebo sami organizují programy pro další generace.

Vztah k vlastní identitě je hodnotou, která v nich přetrvává i léta po Taglitu. „Mnohá přátelství přetrvávají celý život, a dokonce znám několik párů, které se poznaly právě na Taglitu a dnes jsou manželé,“ uzavírá s úsměvem Kotláriková.

Platforma TRACE chce bojovat s antisemitismem i anticikanisnem

Historie má sklon se opakovat a staré předsudky občas jen převléknou kabát. Zdá se, že to platí i o současném narůstajícím antisemitismu. V reakci na něj vznikl nový mezinárodní projekt s názvem TRACE. Odborníci ze střední Evropy díky němu chtějí lépe a spojenými silami monitorovat současné projevy antisemitismu a také anticikanismu a čelit jim. Minulý týden se setkali v Osvětimi. Dvoudenní konference se zúčastnila i Jana Šustová.

Na platformě TRACE úzce spolupracují neziskové organizace ze zemí Visegrádské čtyřky s cílem vybudovat online platformu pro sběr, analýzu a zveřejňování incidentů. Českým zástupcem je Centrum studií genocid Terezín, jehož ředitel Šimon Krbec zdůrazňuje, že historie není oddělená od současnosti. „Mapování současných incidentů navazuje na časovou historickou osu nejvýznamnějších událostí tragických dějin antisemitismu a anticikanismu od roku 1939,“ říká.

Webová platforma projecttrace.eu funguje v pěti jazycích včetně češtiny a zaměřuje se na pomoc lidem v reálném světě i kyberprostoru. „Bude sloužit zejména obětem nenávistných útoků a lidem, kteří jsou ohroženi extremismem, rasismem či politiky, jejichž ideologie útočí na předem vybrané skupiny obyvatel,“ doplňuje Krbec.

Součástí projektu jsou také krátké videodokumenty o zajímavých organizacích a osobnostech z židovské či romské komunity. „Máme například videodokument o výzkumném Centru studií genocid v Terezíně, ale i příběhy ze Slovenska o rodinách s židovským původem, které vyprávějí svůj příběh mnohdy právě mladým lidem,“ popisuje Michala Lukovičová ze slovenské komunikační agentury Seesame.

Účastníci osvětimského setkání navíc navštívili i vilu Rudolfa Hösse v sousedství tábora. V tomto domě dnes působí globální Counter Extremism Project. Do celého programu TRACE, který je financován Evropskou komisí, jsou zapojeny i muzeum a nadace Auschwitz-Birkenau.

Knihovna Židovského muzea představila vzácné tisky

Židovské muzeum v Praze letos slaví 120 let od svého založení. Na oslavu tento týden představilo nejvzácnější tisky a dokumenty ze své knihovny. Ta patří mezi nejvýznamnější judaistické sbírky knih ve střední Evropě. Knihovna je přístupná široké veřejnosti a jejím čtenářem se může stát kdokoli. S mikrofonem se tam vydala Daniela Brůhová.

Knihovna sídlí v těsném sousedství Španělské synagogy a její studovna je otevřená laickým i odborným badatelům třikrát týdně. „Může k nám přijít každý, kdo má zájem o židovství, historii a kulturu. Vedle dějin českých a moravských Židů u nás najdete i literaturu zaměřenou na šoa a židovská periodika,“ zve k návštěvě vedoucí knihovny Michal Bušek.

Knihovna v současnosti spravuje na 450 nesmírně vzácných starých tisků, což z ní činí v kontextu střední Evropy skutečně rozsáhlou a unikátní sbírku.

Kurátor Ivan Kohout představuje například Machzor – modlitební knihu pro Vysoké svátky, do které byly v průběhu let ručně vázány i historické lékařské recepty a doporučení proti nespavosti.

Tou vůbec největší vzácností je však tisk Seder zmirot u-birkat ha-mazon z roku 1514. „Je to chronologicky druhá nejstarší známá pražská hebrejská kniha vytištěná Geršomem Katzem,“ vysvětluje knihovník Ivan Kohout. Obsahuje šabatové písně a požehnání po jídle, které potřebuje každý věřící Žid. Tento konkrétní exemplář je naprostým světovým unikátem, protože se do dnešních dnů dochoval v jediném kuse na celém světě.

Jak zkušenost z Taglitu zprostředkovává hlubší pouto mezi židovskou diasporou a Státem Izrael ve srovnání s pouhým předáváním informací na dálku?

V rámci projektu TRACE vznikly i videodokumenty ze Slovenska zachycující konkrétní osudy tamních rodin. Jakým způsobem pomáhají dnešní mladé generaci najít cestu k sobě?

Knihovna má za sebou složitou historii. Jak přesně se jí dotkly dramatické válečné události, jakou roli v tom hrálo tehdejší Ústřední židovské muzeum a jakým způsobem se fondy po druhé světové válce dále rozšiřovaly až do dnešní podoby?

Poslechněte si celý magazín Šalom alejchem.