Zázračná voda z poutního místa Maleniska u Provodova má uzdravovat i dnes

Poutní místo vzniklo na počátku 18. století. Legenda vypráví, že mlynářka Anna Vlaštovicová z Dolního provodovského mlýna trpěla těžkou oční chorobou. Ve snu se jí zjevil stařec, který jí ukázal místo se studánkou na okraji lesa a řekl: „Zde je voda, která bude na přímluvu Boží uzdravovat nemocné na těle i na duši.“ Mlynářka se pak prý ke studánce vydala, omyla si její vodou oči a uzdravila se.

Od roku 1712 sem tak putovali lidé ze širokého okolí a mnozí prý byli rovněž uzdraveni. Majitel luhačovického panství, hrabě Wolfgang Serényi, nechal u studánky postavit nejprve dřevěnou kapličku. V roce 1735 byla nahrazena kaplí zděnou. Do dnešní podoby kostela byla přestavěna v roce 1850, kdy byla rozšířena o chrámovou loď.

„Všechna ta uzdravení jsou zaznamenána v pamětní knize. Ale protože pamětní kniha není přístupná veřejnosti, sepsal všechny ty příběhy do knihy nazvané Mariánské poutní místo provodovský farář František Müller, který na Provodově pobýval čtyřicet let,“ říká průvodkyně poutním místem Jana Černá. „Když se udělaly rozbory této léčivé vody, zjistilo se, že není ničím výjimečná, pouze obsahuje více mědi. Zřejmě je zde tedy něco mezi nebem a zemí,“ dodává.

Poutní místo Provodov Maleniska|foto: Saskia Mišová

Provodov leží na rozhraní Slovácka a Valašska. Obec své jméno dostala od prvních obyvatel této osady pod starobylým hradem Světlovem. Provodovští totiž provázeli pocestné a obchodníky přes hory zarostlé hustými lesy, které byly plné dravé zvěře a také loupežníků. Ale také se říká, že nosili svým pánům na hrad Světlov vodu. A tak možná název Provodov pochází odtud.

Poutní místo Malenisko se rozprostírá na kopci, ze kterého je nádherný výhled na protější vrch, na kterém kdysi stával dnes už zaniklý hrad Rýsov. A pokud byste se odtud vydali po modré turistické značce, došli byste k dalšímu zdejšímu hradu Světlovu.