Zbigniew Czendlik: Romové své tradice drží. Nejdůležitější okamžiky života spojují s kostelem

Jaké oslovení je vám milejší? Otče Zbigniewe, nebo otče Czendliku?

„Ani jedno, ani druhé, dcero! Jsem rád, když mi říkáte Zbigniewe, pane Zbigniewe, pane Czendliku. A děkuji za pozvání. Na cestách v autě, často při cestách zpět na faru, poslouchám Český rozhlas a váš pořad dobře znám.“

Sám jste zvyklý vítat svoje posluchače v neděli dopoledne na stanici Českého rozhlasu Dvojka, proto jsem ráda, že jste si dnešní sobotu večer udělal čas přijít k nám.

Pro mnohé Romy je víra v Boha důležitá, patří ke koloběhu života - při narození, křtu až po umírání, smrt a nesmíme zapomenout na svatbu.

„Já jsem rád, že se Romové svých tradic drží. Odhaduji, že až 90% romských dětí bude křtěných. Romové nejdůležitější okamžiky života spojují s kostelem.“

Určitě. Křest dítěte je pro Romy hodně důležitý, stejně tak následná vazba mezi kmotrou či kmotrem a kmotřencem. Kmotři jsou vlastně ti, kteří by se v případě nouze měli o dítě postarat.

„V tom by měli jít příkladem. Často se setkávám s tím, že lidé nevědí, kdo je jejich kmotrem, což považuji za úplné selhání role kmotra. Tím by měl být člověk, který dítě doprovází nejen do jeho 18 let, ale po celý život. Má pomáhat rodičům při výchově. On je také jediným člověkem, který může napomenout rodiče a říct jim, že se mu to, jak dítě vychovávají, moc nelíbí. Rodiče jsou suverénní, výchova je na nich, ale kmotr má tuto zvláštní výsadu a může někdy zasáhnout.“

V romské rodině zůstává ke kmotrovství úcta. Já se přiznám, že jsem kmotrou asi pěti dětí a že se dvěma nejsem vůbec v kontaktu.

„Selháváte, kmotro! (smích) Musíte se připomenout. Ono není dobré mít na starost tolik dětí. Pokud to chcete dělat poctivě, nemůžete si vzít na starost pět dětí, protože to není věc. Musíte na to mít. Ani ne tak po duchovní stránce. Někomu můžu předat jen to, co sám mám, tzn., že i po materiální stránce. Kdyby se rodičům dítěte něco stalo, jste to vy, kdo zodpovídáte za to dítě, vy byste se měla o jeho budoucnost postarat. Takže to není legrace. Musím říct, že si vážím a cením těch lidí, kteří kmotrovství odmítli s tím, že už za jedno dítě zodpovídají a chtějí tu funkci dělat dobře.“