Ze Smetanovy vyhlídky nad Vltavou máte šanci vidět dvojitý západ slunce
Okolí Štěchovické a Slapské přehrady ve středních Čechách je oblíbenou rekreační oblastí. Zdejší příroda láká návštěvníky nejen vodními sporty na Vltavě, ale i krásnými turistickými cestami. Skály kolem koryta řeky nabízejí na mnoha místech jedinečné výhledy do širokého okolí. Mezi nejkrásnější patří pohled na Vltavu z tzv. Smetanovy vyhlídky.
Smetanova vyhlídka se nachází nedaleko obce Třebsín kousek od známější vyhlídky Máj, která se proslavila díky úchvatnému pohledu na obrovský meandr řeky Vltavy – onu známou „podkovu“.
Smetanova vyhlídka nabízí na toto známé místo pohled z jiného úhlu, více ze západní strany, takže meandr je lépe osvětlen a navíc je ze Smetanovy vyhlídky lepší pohled směrem na Štěchovickou přehradu. Západ slunce patří z tohoto místa k úchvatným zážitkům – slunce se odráží od vodní hladiny, takže má člověk pocit, že vidí dva zapadající sluneční kotouče.
Smetana při skládání Vltavy hodně riskoval
Při výletu na Smetanovu vyhlídku lze zaparkovat v obci Třebsín na návsi, odkud vede žlutá turistická značka. Přestože se vyhlídka nachází na ostrých skalách, její návštěva je zcela bezpečná. Vyhlídku můžete navštívit celoročně, plošina je totiž vybetonovaná a opatřená zábradlím.
Vyhlídková plošinka vznikla v roce 1974 při příležitosti 150. výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany. Jméno po skladateli dostala proto, že sem rád chodíval a právě v tomto místě získával inspiraci pro kompozici symfonické básně Vltava, ve které mimo jiné hudebně ztvárnil Svatojánské proudy.
Svatojánské proudy byly obávaným úsekem všech vorařů. Před stavbou Štěchovické přehrady se nacházely přímo pod vyhlídkou mezi dnešní Slapskou a Štěchovickou přehradou. Z vyhlídky musel být na peřeje nádherný a dost možná i riskantní pohled. Ostatně ostré skály kolem vyhlídky a 400 metrů hluboká propast k řece dodnes hovoří za své.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Turek se má omluvit Hnutí Duha za výroky o mrtvých při povodních a parazitech, rozhodl soud
-
Těsný výsledek do poslední chvíle. Parlamentní volby ve Švédsku zatím vyhrává opoziční středolevý blok
-
Pavel je rád za obnovení schůzek s Babišem. Macinkovu nepřítomnost respektuje
-
V 64 letech zemřel legendární brankář Mikloško. Sportovní ředitel Baníku Ostrava bojoval s rakovinou






