Ze stavebnice Merkur se dá vyrobit ledacos. Zkusit si to můžete v Polici nad Metují

10. leden 2018
Merkurový cyklista v expozici poličského muzea

V Polici nad Metují stojí muzeum věnované legendární stavebnici Merkur. A samozřejmě láká k objevování a hraní. Mají tu třeba Ocelové město, největší stavbu vytvořenou z Merkuru a inspirovanou stejnojmenným románem Julese Verna.

Návštěvníci si mohou prohlédnout i železniční modely, ojedinělou mechatronickou učebnu, stavebnicové modely Karlštejna, Ještědu nebo rozhledny na pražském Petříně. Ve velké muzejní herně čekají na pospojování součástky, u kterých se stačí řídit vlastní fantazii a technickými dovednostmi.

Legendární stavebnici Merkur vymyslel Jaroslav Vancl. V těžkých dobách po první světové válce pomáhal zorganizovat dělnickou stávku a přišel tak o zaměstnání. Ze vzdoru si v roce 1920 založil vlastní firmu Inventor. Nejdřív vyráběla stejnojmennou stavebnici, jejíž kovové dílky se spojovaly háčky. Zhruba o pět let později nahradily tento princip šroubky s matičkami a stavebnice dostala název Merkur.

Nabídku firmy tehdy doplnily vláčky a stavebnice budov Metropol. Po druhé světové válce se Jaroslavu Vanclovi ještě podařilo výrobu obnovit, na počátku 50. let ale byla jeho firma znárodněna a stala se součástí Okresního kombinátu v Broumově.

Výroba vláčků Merkur se definitivně zastavila v roce 1968, stavebnice od 60. let 20. století exportoval kovopodnik Broumov přes Pragokoncert do celé Evropy. Po privatizaci po sametové revoluci se ještě ze setrvačnosti ve výrobě pokračovalo, ale v roce 1993 byla definitivně u konce s dechem.

Jaromír Kříž, člověk se strojním a pedagogickým vzděláním se pro stavebnice nadchnul a rozhodl se, že jejich výrobu obnoví. To se mu po jistých peripetiích podařilo, čímž zachránil jednu z nejznámějších českých hraček, která mohla skončit pouze ve vzpomínkách. V roce 2006 navíc obecně prospěšná společnost Merkur Police založila „Muzeum stavebnice Merkur“ v budově bývalého Zemědělského SOU v Polici nad Metují v Tyršově ulici.

Unikátní Ocelové město sestavil pro poličské muzeum Jiří Mládek

„Ročně sem přijdou desetitisíce návštěvníků. Myslím si, že právě věci, které tady máme, motivují mladou generaci, aby se zaměřila na technickou výuku, aby se naučila historii, estetice, kdy umožňujeme, aby si navrhla vlastní modely,“ přibližuje Jaromír Kříž a upozorňuje, že novinkou je specializovaná mechatronická učebna, kde se školáci a studenti při své návštěvě setkají s názornými pomůckami pro výuku fyziky, elektrotechniky, elektroniky, chemie, optiky, matematiky a dalších předmětů.

„Je to ideální zázemí pro výuku jak na základních, tak i na středních školách. Názorně tady uvidí, jak pracuje například parní stroj, motor, čerpadlo a podobně. Stavebnice Ema zase umožňuje sestavit různé obvody. Mohou si vyzkoušet sériové nebo paralelní zapojení, díky čemuž lépe porozumí podstatě elektrických rozvodů, “ dodává Jaromír Kříž.

Ze stavebnice se dá vyrobit i Karlštejn nebo Ocelové město

Unikátními exponáty v poličském muzeu jsou stavba modelu hradu Karlštejn od Karla Folprechta, model těžní věže nebo vodního mlýna s pohyblivým kolem. Uvidíte i Petřínskou rozhlednu, řetízkový kolotoč nebo ruské kolo. Návštěvníky překvapí přes deset metrů dlouhý a plně funkční model London Bridge nebo retro stavebnice, které se vyráběly v druhé polovině minulého století.

Čtěte také

Merkur je fenoménem i pro Jiřího Mládka, který pro muzeum postavil Ocelové město, největší model zapsaný v Guinessově knize rekordů. V prvním patře zabírá celou jednu velkou místnost a zároveň připomíná odkaz vizionáře, spisovatele Julese Verna. „Ocelové město má rozměr osm krát pět a půl metru, ale pokud bychom měli k dispozici větší prostor, pak by bez problémů mohlo být ještě větší. Jak vidíte, doplňují ho zdařilé grafiky přímo tady na stěnách, které vytvořili studenti Středního odborného učiliště v Hronově,“ popisuje Jaromír Kříž.

Ráj lokomotiv, vagónů a kolejišť

Z prvního patra, nad kterým se klene model Eiffelova francouzského viaduktu Garabit, se schodištěm nesou charakteristické zvuky parního vlaku. Napovídají, že k Merkuru patří i svět železnic. Konkrétně můžete obdivovaz exponáty vlastní výroby velikosti „0“, které se přezdívá královská velikost. Na příchozí čeká i velké kolejiště, po kterém se denně prohání několik unikátních modelů lokomotiv a vagónů.

Muzeum Merkur v Polici nad Metují sídlí  v Tyršově ulici, v bývalém SOU zeměděském

„Železniční modely Merkur mají bohatou, ale i smutnou historii. Jejich vývoj začal kolem roku 1930, předlohou pro první lokomotivu byla tehdy hodně populární rychlíková lokomotiva Mikádo, která je vlajkovou lodí firmy i dnes. Ve druhé polovině třicátých let se tyto vláčky staly nejoblíbenějším typem u nás. V roce 1940 se ale výroba zastavila. K obnově došlo až po válce, aby se opět, tentokrát už definitivně zastavila v roce 1968. V dalších letech pak bohužel byly zlikvidovány nástroje na výrobu vláčků,“ rekapituluje Jaromír Kříž, který po 32 letech prakticky bez jediného nástroje výrobu oživil společně s několika přáteli konstruktéry.

Rodiny s dětmi končí prohlídku muzea nejčastěji zase v přízemí v herně se stavebnicí Merkur. Uprostřed stolů se nachází dřevěné krabice s tisíci součástkami a záleží jen na představivosti každého, o co se pokusí. Nejlepší výtvory jsou odměňované v soutěžích. Je zajímavé sledovat, jak se u jedné pracovní plochy sejdou i tři generace a jak jsou většinou právě dědečkové a někdy i babičky těmi, kteří svou technickou dovedností vítězí a motivují ostatní.