Železniční strážní domky u Bezpráví připomínají historii železnice i práci hlídačů trati

Strážní domky vznikaly zároveň se stavbou trati. Ty, které stojí podél kolejí v údolí Tiché Orlice, tak pamatují dobu vlády císaře Ferdinanda I. Ten tu v letech 1843 až 1845 nechal postavit trať z Olomouce do Prahy, jako pokračování železnice z Vídně. Říkalo se jí Severní dráha Ferdinadova. Nezvyklé pro tu dobu bylo, že ji projektovat Čech – Jan Perner. Nová trať dala práci spoustě lidí. Třeba i těm, kteří se stali jejími strážci.

Hlídat železniční trať byla 24 hodinová záležitost. A hlídat se musela. Nejen kvůli možným srážkám, protože zabezpečovací systém na železnici nebyl zdaleka tak dokonalý jako dnes, ale třeba i kvůli požáru. Z parních lokomotiv totiž odlétávaly jiskry, které mohly snadno zapálit okolní domy, pole i lesy. Tomu všemu měli zabránit hlídači trati, takzvaní vechtři, kteří bydleli hned vedle kolejí ve vechtrovnách – železničních strážních domcích (z německého Bahnwächterhaus).

Dříve tudy projelo jen několik vlaků denně|foto: Šárka Rusnáková

Ty se v počátcích budování železnic stavěli zhruba kilometr od sebe, někde i blíž, když bylo třeba, například u závor, mostu, tunelu či jiného nebezpečného úseku, a to i tak, aby si mezi sebou vechtři mohli vizuálně předávat různá důležitá znamení.

Ve vechtrovnách hlídači se svými rodinami i žili

Železniční strážní domek ale nesloužil jen jako služebna hlídače. Právě proto, že vlaky jezdily celý den, bylo potřeba v nich sloužit nepřetržitě, a tak se domky staly pro hlídače také domovem. S železničním zaměstnancem tam tak často bydlela celá jeho rodina i hospodářské zvířectvo, u domku mívali zahrádky a políčka.

Podél trati tu vede i v zimě oblíbená cyklostezka|foto: Šárka Rusnáková

Jak se žilo hlídačům trati v počátcích české železnice, se můžete zajít podívat na vlastní oči. Třeba k železniční zastávce Bezpráví. Asi půl kilometru od ní ve směru na Pardubice najdete domek, který pamatuje nejen stavbu dráhy ve 40. let 19. století, ale zachoval se v téměř nezměněné podobě. Což je velká vzácnost, protože řadu dalších si jejich současní obyvatelé už dávno přizpůsobili svým potřebám.

Domy totiž už většinou neslouží k hlídání trati, ale především jako rekreační objekty. Ten, o kterém mluvíme, měl ale to štěstí, že se dostal do rukou železničního fandy, který se snažil podobu domu co nejvíce zachovat takovou, jakou měl v době svého vzniku.

Dnes tu projíždí hned několik vlaků za hodinu|foto: Šárka Rusnáková

Strážní domek s číslem 51 tak vypadá jako vystřižený z románu. Jeho půdorys má rozměr přibližně 4 krát 4 metry, což při představě, že musel být služebnou a zároveň bydlením pro početnou rodinu, rozhodně není mnoho. Domek měl ale i sklep a také půdu, která zřejmě sloužívala i jako ložnice. Ale ta nádherná příroda kolem!

I pro tu stojí za to se vydat sem na výlet. Ideálně vlakem a pak si třeba cestou někde vystoupit a vydat se procházkou podél trati.