Zelinářské záhony na sklonku sezóny: Co ještě lze sklidit a jak opečovat půdu?
Zahrádky už vydaly svou letošní úrodu, ale ještě něco málo nabízejí – růžičkovou kapustu, pórek a taky třeba kadeřávek, z kterého můžeme jednotlivé listy odtrhávat i během mrazů.
Velmi podstatnou podzimní činností je ale rytí, hnojení a plánování příští sezóny. Je zapotřebí uvědomit si tzv. tratě – tedy osevní sled zeleniny podle doby hnojení. Pokud letos na podzim zapravíme do záhonu organický hnůj, pak je tento záhon ideální pro zeleninu první tratě – košťáloviny, rajčata, okurky.
Pak jsou zeleniny druhé tratě – tedy vhodné na záhon organicky hnojený dva roky předem – květák, kořenová zelenina. A konečně tři roky po tomto hnojení můžeme na daný záhon vysévat méně náročné plodiny, třeba hrášek, fazole a bylinky na koření.
Význam hnojení organickým hnojem nebo kompostem je jen částečně v dodání živin, ale mnohem důležitější je obnova půdní struktury, podpora mikrobiálního života a dodávka humusu. Živiny lépe, jednodušeji a strukturovaně dodají průmyslová hnojiva – někdy potřebujeme hnojení kvůli květu, někdy kvůli plodům.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.