Žermanický lom je díky chráněným druhům živočichů přírodní památkou

Od dokončení stavby přehrady je lom opuštěný. Nachází se v nadmořské výšce 297 až 322 metrů a zaujímá plochu 1,95 hektaru. Po devastující činnosti člověka si ho zpátky vzala příroda.

Beskydy jsou tvořeny tzv. beskydským flyšem. To jsou jakési usazené vrstvy, nejčastěji z pískovce a jílů. Pro svou drobivost jsou ale nevhodné pro stavební účely. Mezi beskydskými flyši se ovšem nachází vtlačené žíly o mocnosti decimetrů až desítek metrů. Ty jsou produktem geologického období dolní křídy z doby před 135 miliony let. A právě jedna taková žíla těšínitu se objevila i v Žermanicích. Dodnes je možné v lomu vidět tvrdý, temně zbarvený kámen.

V lomu jsou dnes dvě odlišná prostředí. V zatopené části na dně lomu vznikl mokřad, který poskytl útočiště specifickým mokřadním a vodním druhů rostlin a živočichů. Okolní vyvýšené stěny kamene jsou velmi záhřevné, orientované k jihu. Pod nimi je tak ráj všech teplomilných druhů.

Těšínit z lomu byl použit na stavbu hráze Žermanické přehrady|foto: Romana Kubicová

V lomu je možné najít kriticky ohroženou přesličku různobarevnou, ostřici šupinoplodou i suchopýr úzkolistý. Na otevřených stanovištích roste ohrožený a vzácný kruštík bahenní. Voda na dně lomu je plná žab a čolků. Biologové tu napočítali také 19 druhů vážek, mezi nimi i vzácnou vážku tmavou. Pro všechno toto přírodní bohatství byl Žermanický lom v roce 1992 vyhlášen přírodní památkou.