Židovský hřbitov v Nové Cerekvi zarůstal plevelem. Dnes je z něj kulturní památka
Do projektu Deset hvězd, který zahrnoval obnovu židovských památek u nás, byla zařazena i synagoga v Nové Cerekvi na Vysočině. Po desítkách let chátrání, kdy za minulého režimu sloužila jako sklad, se omšelá budova proměnila v zářící kulturní památku. Velkou zásluhu na opravách má cerekvický Spolek pro synagogu.
Mnoho měst i menších obcí má ve svých dějinách i dějiny židovského národa. Do Nové Cerekve na Pelhřimovsku přišli Židé na přelomu 16. a 17. století a dlouho jich tam žilo přes stovku. Před druhou světovou válkou však postupně odcházeli do Izraele nebo do Ameriky, kde měli své příbuzné, nebo kvůli práci. Zbylých dvaadvacet židovských obyvatel Nové Cerekve, kteří neodešli, zemřelo v koncentračních táborech Terezín a Osvětim.
Ve starší části zdejšího židovského hřbitova stojí 137 náhrobků srovnaných po opravách do řad. Když hřbitov sloužil jako pastvina pro dobytek, byly poházeny u rozbité zdi. Dnes je díky neúnavné práci Spolku pro synagogu zeď opravená a náhrobky s nápisy v hebrejštině a aramejštině přístupné návštěvníkům a zájemcům o historii. Nejstarší dochovaný náhrobek pochází z roku 1692.
V polovině 19. století byl původní starý židovský hřbitov rozšířen o novou část, kde byly pochovávány nejen místní židovské rodiny, ale i rody z okolí – z Pelhřimova, Černovic, Hořepníka a dalších míst. Velmi krásné pomníky ze žuly nebo černého leštěného mramoru patří vesměs lékařům, advokátům, statkářům či rabínům. Na mnoha z nich uvidíte seznamy těch, kteří nepřežili pobyty v koncentračních táborech, včetně malých dětí.
Barevná synagoga září nad střechami domů
Synagogu postavili místní židé v roce 1855. Na zdejší poměry, velikost obce i velikost okolní zástavby šlo o neobvykle velkou budovu postavenou v maurském slohu. Tím je stavba v našich zeměpisných šířkách také jedinečná, většina staveb v tomto slohu stojí ve Španělsku.
Synagoga se nedávno dočkala opravy, ale než k rekonstrukci došlo, stálo to místní spolek mnoho úsilí. „To byla taková ruina, která by nám málem padla na hlavu, ani už do ní nesměli lidé chodit,“ vzpomíná předsedkyně spolku Libuše Hodíková, která v Nové Cerekvi žije přes padesát let a obnovou židovských památek se zabývá dvanáctým rokem. „Manžel spolek založil, s místními chlapci opravovali hřbitovy a já jsem mezitím sháněla peníze na obnovu synagogy.“ Nakonec se podařilo budovu zařadit do projektu Deset hvězd, kterým Evropská unie přispěla na opravu deseti židovských památek u nás.
Architekti měli s opravami mnoho práce. Budova byla omšelá, zanedbaná, vlhká, pokrytá mechem a trusem. Musela se obnovit střecha, interiéry i fasáda. Dnes svými barvami, červenou a okrově žlutou, které vycházejí z původních barev na vnějších stěnách, září vysoko nad celým městysem. V synagoze můžete vidět i některé z obrazů místního rodáka malíře Alfréda Justitze. Synagoga i židovský hřbitov jsou chráněny jako kulturní památka České republiky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Minerální lázně a prázdná slova. Pohádku Tři princezny nespasí ani Melíšková se zlosynskou ofinou
-
Rusko postupuje na Ukrajině i o Vánocích. Zasáhlo obytný dům v Kryvém Ryhu a posouvá se v Donbasu
-
Desítky lidí jsou po povodních v náhradním bydlení. ‚Každou volnou chvilku věnuji opravám,‘ říká Kováčik
-
Gruzie, Ukrajina, Moldavsko i Arménie. Petra Procházková se ohlíží za rokem na Východě