Zkamenělé Moučné pytle na Jelením vrchu na Karlovarsku mají ojedinělý tvar

Zvláště chráněné území Moučné pytle na Jelením vrchu vyhlásila Správa chráněné krajinné oblasti Slavkovský les v roce 1997. Z geologického hlediska se jedná o středně zrnitý biotit-muskovitický granit, který je součástí komplexu granitů slavkovského lesa.

Přírodní památka se nachází ve výšce 644 metrů nad mořem, na zeleně značené trase z Karlových Varů do Horního Slavkova asi kilometr od hájovny Bor. Od silnice vede naopak příkrá, asi dvě stě metrů dlouhá stezka do kopce. Stojí to ale za to.

Název Moučné pytle vznikl z legendy, podle které jde o zkamenělý náklad jednoho lakomého sedláka. Geologové takovým skalním útvarům říkají mrazové sruby a skalní hradby. Nejde ovšem o zmrzlé stavby k bydlení, ale o odborný termín pro boční zvětrávání v době ledové. Neustálým zamrzáním a rozmrzáním skála po stranách pukala a uvolněné kameny pak vypadaly. Moučné pytle mají natolik specifický tvar, že jiné podobné skály ve Slavkovském lese nenajdete.

Výhled do kraje|foto: Pavel Halla

Tři skalní mísy ukryté na skále

Moučné pytle mají užší základnu a do výšky se rozšiřují. Tomuto skalnímu útvaru říkají geologové Tor. Tory najdete kromě skromného zastoupení na Jelením vrchu také ve vrcholových částech Novohradských hor, Šumavy, Krkonoš, Hrubého Jeseníku, Jizerských hor, Beskyd a Žďárských vrchů. Typickým torem v Krkonoších jsou Dívčí kameny nebo vrchol Tvarožníku.

Na jednom z moučných pytlů na Jelením vrchu jsou k vidění také takzvané skalní mísy. Téměř symetrické oválné jamky o velikosti několika desítek centimetrů jsou důsledkem zvětrávání a odnosu hornin. Dokonale vytvarované jsou právě v žulových horninách, tedy i na Jelením vrchu. Vytvářely se mechanickým, chemickým i biochemickým zvětráváním horniny.
Skalní mísy jsou ale vzhledem ke svému umístění na vrcholu skály dostupné pouze horolezeckou technikou s náležitým vybavením. Proto se na ně podívejte ve fotogalerii.

Skalní mísy|foto: Pavel Halla