Zmizelé židovské příběhy
Židovský lékař Alexandr Schwitzer se dočkal konce války v lesním bunkru
Před válkou léčil děti v tuberkulózní léčebně v Luži. Jako Slovák se cítil v bezpečí, gestapo si pro něho přesto přišlo a po tříměsíční vazbě vyhostilo jednatřicetiletého Alexandra na Slovensko.
Alexandr Schwitzer se po neblahé zkušenosti s gestapem několik měsíců bál vycházet z domu, bez práce mu ale hrozil odchod do transportu. Přijal proto místo lékaře v Liptovském Mikuláši, kde vydržel až do konce léta 1944.
Do nemocnice k němu jednoho dne přivedli židovskou dívku s falešným zánětem slepého střeva, rodiče ji tak chtěli uchránit před transportem. To se ale ukázalo jako nedostatečný důvod a aby ji Alexandr skutečně ochránil, musel se s ní oženit. Byla to spěšná svatba, jen pár hodin před odjezdem transportu.
Přišlo SNP a vše bylo jinak
Po vypuknutí Slovenského národního povstání přestala platit ochrana židovských lékařů. Všichni museli do transportů do koncentračních táborů. Alexander na transport nečekal a spolu se ženou a mnoha jinými Židy utekl do hor.
S postupující zimou stoupali výš a výš do hor a do zapadlejších údolí, kde si vybudovali primitivní lesní bunkry. Nepřežili by bez pomoci lidí z okolních vesnic, kteří je zásobovali jídlem. Mnozí za takovou pomoc zaplatili životy svými i životy svých rodin. "Život v mrazech v lese byl krutý, ale otec říkal, že se to nedalo srovnat s pobytem v koncentráku, otec s matkou byli svobodní," vzpomínal na vyprávění svého otce Ivan Sloboda.
Po válce si nechal Alexander Schwitzer tak jako mnoho jiných přeživších Židů změnit jméno na Sloboda. A přesně devět měsíců po osvobození se manželům narodil syn, kterému dali jméno Ivan.
Jaký byl další osud rodiny Alexandra Slobody? Poslechněte si jeho dokumentárně dramatické zpracování, ve kterém uslyšíte vyprávění syna Ivana a také archivářky Alžběty Langové ze SOKA Chrudim.
Související
-
Před 80 lety museli odjet židé z Pardubic do ghetta Terezín
Před osmdesáti lety 5. a 9. prosince 1942 museli židé opustit Pardubice.
-
Padákoví andělé: Snesli se z nebe a přinesli naději
Snesli se z nebe a přinesli naději. Sedmidílný seriál připomene příběhy československých parašutistů vyslaných londýnskou exilovou vládou během druhé světové války.
-
Co kostka, to příběh. Kameny zmizelých už budou mít i Pardubice
Lidově se jim říká štolprštajny. Přímo na ulicích nám v různých městech připomínají oběti druhé světové války, holocaustu a nacistického režimu.
Nejnovější zprávy
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
