Zmizelé židovské sousedy připomínají v Ostravě výstavní domy a pamětní desky
Staré ostravské domy jsou němými svědky historie a osudů lidí, kteří v nich žili. Patří k nim i vila Tereza, výstavní sídlo na ostravské Černé louce. V minulých desetiletích se v ní vystřídala policie, ředitelství Ostravských výstav, prodejna nábytku nebo pojišťovna. Málokdo ale ví, komu původně patřila.
Na nákupy ke starému Borgerovi nebo k Bachnerovi, na kávu k Schönhofovým do Unionu, na pivo k Weislitzových a pro peníze k Wechsbergovi. Místa a vyhlášené podniky mohli lidé navštěvovat v centru Ostravy ještě zkraje 20. století. Procházka několika přilehlými ulicemi kolem dnešního Masarykova náměstí je vlastně procházkou dějinami židovských obchodníků.
Jedním byl významný ostravský občan, podnikatel, nájemce pivovaru a městský rada, Markus Strassmann. Stal se v roce 1875 prvním předsedou nově založené Židovské náboženské obce. Starala se o své početné členy nejen po stránce sociální, protože provozovala starobinec, zotavovnu pro děti na Ostravici a z popudu Markuse Strassmanna založila dokonce hřbitov na místě dnešních Sadů Milady Horákové, ale i vzdělávací. Provozovala školu a domov učňovské mládeže.
Duchovní život se v Ostravě odbýval v celkem šesti synagogách. Všechny byly v roce 1939 vydrancovány a vypáleny. Jednu z nich připomíná nová kovová pamětní deska v centru Ostravy. Výstavní rodinné sídlo Markuse Strassmanna, které postavil v roce 1895 na Černé louce, stojí dodnes. Málokdo ovšem ví, že dnešní komerční objekt, postavený kdysi v secesním slohu, je bývalá vila Tereza významné židovské rodiny Strassmannů.
V říjnu 1939 odjelo 1 129 mužů prvním evropským transportem do Niska nad Sanem. V září 1942 odjely z Ostravy čtyři transporty do Terezína v celkovém počtu 3 442 osob. Po válce se zpátky vrátilo jen 202 lidí.
Až na pár výjimek neznáme tváře lidí, kteří v Ostravě kdysi žili. Rodinné fotografie byly po odchodu do transportu zničeny. Jen rodina Reiszových dnes němě hledí z pamětní desky na domě v ulici 28. října coby svědci pohnuté historie. A pak ještě také stolpersteiny neboli kameny zmizelých, což jsou dlažební kostky s mosazným povrchem, vsazené do chodníku před domy obětí holokaustu, připomínají jména zmizelých ostravských židovských sousedů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Historická detektivka z doby, kdy byl hrad Zlenice novostavbou. Radovan Šimáček jako průkopník žánru časově předběhl i Agathu Christie!
Vladimír Kroc, moderátor


Zločin na Zlenicích hradě
Šlechtici, kteří se sešli na Zlenicích, aby urovnali spory vzniklé za vlády Jana Lucemburského, se nepohodnou. Poté, co je jejich hostitel, pan Oldřich ze Zlenic, rafinovaně zavražděn, tudíž padá podezření na každého z nich. Neunikne mu ani syn zlenického pána Jan, jemuž nezbývá než doufat, že jeho přítel Petr Ptáček celou záhadu rozluští...
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Registrační systém byl připraven dobře, sama jsem se ještě nenaočkovala, říká hlavní hygienička Rážová
-
I přes zákaz měli v plánu spustit vleky, nakonec lyžaři museli domů. Skiareál Telnice je v milionové ztrátě
-
Roste kult nevzdělanosti, zdravého rozumu, že se nemusím namáhat myslet a učit, míní farář Rejchrt
-
Reálná účinnost i kvalitních respirátorů je podstatně nižší než deklarovaná, říká odborník na materiály