Zmrtvýchvstání českokrumlovských klášterů trvalo mnoho let. Dnes jsou opět přístupné

8. prosinec 2017
Česko – země neznámá

Historický komplex tří klášterů - minoritského, kláštera klarisek a kláštera bekyň, tvoří prakticky třetinu českokrumlovského starého města. Po letech, kdy město do oprav areálu investovalo desítky milionů korun, získalo třísetmilionovou dotaci z takzvaného Integrovaného operačního programu. Ovšem cesta od získání dotace až po otevření bran návštěvníkům trvala devět let.

Dnes už se lidé do klášterního areálu podívat mohou. Ať už poprvé, nebo po letech, kdy budou srovnávat, co tu bývalo dříve.

Konvent řádu klarisek byl zrušen v roce 1782 za panování císaře Josefa II. v rámci josefinských reforem. Klášter minoritů pak násilně zrušili komunisté v roce 1950. Kláštery postupně sloužily různým účelům - jako vojenská škola, jako bydlení pro úředníky panského dvora, jako skladiště a sociální byty. To vše bez zásadních investic, což se nakonec projevilo nejen oprýskanými omítkami, ale dezolátním stavem celého areálu a dřevomorkou v trámových konstrukcích.

„Velkou kuriozitou je, že díky dřevomorce se tu jeden dělník propadl do stropu, který měl výšku šedesát centimetrů. Díky tomu se odhalily gotické trámy z doby Karla IV., o kterých neměl nikdo tušení,“ říká starosta Českého Krumlova za ČSSD Dalibor Carda.

Český Krumlov investoval za posledních 20 let do oprav areálu ze svého desítky milionů korun. Nejprve 30 na záchranu konventu bekyň, kde nyní sídlí Střední umělecko-průmyslová škola Svaté Anežky České. Pak zhruba 20nmilionů investovala dceřiná společnost města Českokrumlovský rozvojový fond do záchrany krovů nad Klariskami.

Klášter otevřít veřejnosti na 5 let

Ale stále to bylo málo. Nakonec získalo město dotaci na revitalizaci, tedy na znovuoživení klášterů z Integrovaného operačního programu ve výši takřka 330 milionů korun. Dotace měla ale své podmínky. Prvních pět let provozu se musí klášter otevřít veřejnosti, ale nesmí vydělávat žádným podnikatelským záměrem.

Model města mezi krovy kláštera klarisek uvnitř českokrumlovských klášterů

Areál má kvůli tomu za sebou první úspěchy a také první několikamilionové ztráty, které zatím hradí městský rozpočet. V současné době mu běží druhý rok ostrého provozu s návštěvníky, kteří si kromě prohlídky historických expozic, výstav a koncertů mohou vyzkoušet různé věci, například psaní husím brkem nebo tvorbu keramiky.

„Hrnčírna v klášterech funguje na tom principu, že si návštěvníci mohou zadarmo zkusit buď vytočit, nebo vymodelovat něco z keramického nebo hrnčířského řemesla a my jim to zadarmo vypálíme,“ vysvětluje keramik Karel Dvořák. Ale nejde jen o keramiku. Vyzkoušet si můžete i jiná řemesla, historické kostýmy nebo prostě zažít návrat do historie.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.