Zrestaurovaná mramorová lavice v Jeseníku stojí v areálu místních lázní

Historie tohoto unikátního díla sahá až do roku 1913, kdy město pro nově vznikající park přiléhající k mondénní jesenické vilové čtvrti toužilo získat sochařská díla. V té době se na Jesenicko vrátil mladý sochař Engelbert Kaps. Rodák z Jeseníku absolvoval nejprve kamenickou školu v Supíkovicích a poté studoval na vídeňské akademii.

Po návratu z akademie se věnoval hlavně tvorbě pomníků, mramorová lavice byla jedním z jeho prvních samostatných děl na Jesenicku, kde se už projevily prvky, které byly pro Kapsovu tvorbu v pozdějších letech typické.

Pozoruhodný sochařský motiv zdobící lavici dokonale zapadá do období probouzejícího se německého nacionalismu ve Slezsku. Je to patrné i z dochovaných historických prací, kdy se doboví dějepisci pokoušeli zdůrazňovat důležitost germánského osídlení Jesenicka s tím, že se jedná o pravlast německy mluvících obyvatel.

Mramorová lavice je dílem jesenického sochaře Engerberta Kapse|foto: Miroslav Kobza

Možná i pod vlivem těchto úvah Engelbert Kaps vytvořil reliéf v podobě Germánů vracejících se z lovu. Výzdoba lavice odkazuje na antické vlivy a pozoruhodná je i její další symbolika. Lovci vezou na káře uloveného medvěda, který měl představovat Jeseník. Už od počátku 16. století je totiž v městském znaku Jeseníku slezská orlice sedící na medvědu.

Po válce lavice přežila likvidaci německých děl, ne však řádění vandalů

Mramorová Lavice před obnovou|foto: Archiv Má vlast cestami proměn

Mramorová lavice sloužila v parku až do II. světové války. Po odsunu původních obyvatel města, se kterými odešel do Regensburgu i její tvůrce Engelbert Kaps, se stala součástí zarůstajícího kusu zeleně za současným katastrálním úřadem.

Lavici naštěstí nepotkala likvidace, jako mnoho jiných památek s německou tématikou, o to víc se však na ní podepsali vandalové. Sochařské prvky byly poničené, lavice posprejovaná a některé části zmizely úplně. V roce 2010 dílu hrozil zánik.

Město se rozhodlo nechat lavici zrestaurovat. To však nebylo jednoduché, neboť chyběla dokumentace, podle které by restaurátoři mohli při obnově postupovat. I proto vyzvala jesenická radnice prostřednictvím krajanského tisku původní rodáky z Jesenicka se žádostí o poskytnutí fotografií.

Od anglické vily se lavice přestěhovala do areálu lázní

V nejbližším sousedství lavice stojí tzv. Anglická vila postavená v roce 1881|foto: Miroslav Kobza

Nakonec se museli restaurátoři spokojit s jedinou podrobnější fotkou. Lavice byla rozebrána a převezena do restaurátorské sochařské školy Akademie výtvarných umění v Praze. Pod vedením profesora Petra Siegla se obnově lavice věnovali studenti Eva Míčková a Pavel Charypar. A podařil se jim opravdový zázrak, když torzu díla navrátili původní vzhled.

V průběhu restaurování bylo navíc rozhodnuto, že se lavice už nevrátí na své původní místo, ale přestěhuje se do lázeňského parku, který v té době procházel revitalizací. A tak bylo objeveno místo otočené k hřebeni Jeseníků, kde je lavice nejen krásným dekorativním prvkem, ale navíc působí jako skutečná vyhlídka do nejvyšších moravských hor.