Zuzana Lapčíková v adventním hávu

Přes náves spěchá svatá rodina a pastýři rozmlouvají po valašsku s anděly o Spasitelově narození. Moravská lidová tradice si už dávno přeložila biblické děje do vlastních zeměpisných souřadnic. Platí to samozřejmě i pro lidovou poezii nebo písničky. Zpěvačka a cimbálistka Zuzana Lapčíková z nich společně se svým kvintetem sestavila a nahrála samostatné vánoční album. Deska nazvaná Marija panna přečistá ale není jen pásmem moravských koled doby adventu a Vánoc. Lapčíková jde na albu vycházejícím z lidové zbožnosti Moravanů ještě o krok dál – pětadvacet skladeb na desce totiž seřadila do celku, který odpovídá mešní liturgii.

Umělecká dráha Zuzany Lapčíkové je důkazem toho, že tradici je nelépe poctít vlastním přístupem, v kterém si dobře rozumí pokora s originalitou. Začátkem 90. let tak na hudební scéně vzbudily senzaci nahrávky slováckého souboru Včelaran, který tehdy Lapčíková vedla. Milníky na její cestě pak znamenalo například album moravských milostných písní, doprovázené prvotřídními jazzmany, oratorium Orbis Pictus na slova Jana Amose Komenského, nebo společná deska s výtečným romským basistou Josefem Fečem, který je už deset let členem jejího kvintetu.

Zuzana Lapčíková tentokrát obživila a zpřítomnila písně zapsané v barokních kancionálech. Má dlouholeté zkušenosti s folklorní hudbou. Poznávacím znamením nahrávek je průzračně čistý soprán jejího hlasu, zvuk cimbálu a všestranně poučená kapela, která se suverénně pohybuje v jazzu, folkloru i klasické hudbě. V liturgickém tichu kostela i veselí slovácké svatby. Spíš než o historicky poučené interpretaci se ale v případě Lapčíkové a pětice jejích muzikantů dá mluvit o tom, že moravskou lidovou hudbu na desce Marija, panna přečistá, znovu pokropili živou vodou.