Zuzana Maléřová: Pracuji zásadně s manželem, musí tam být absolutní napojení

Hostem Tandemu Jana Rosáka byla spisovatelka a publicistka Zuzana Maléřová
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Hostem Tandemu Jana Rosáka byla spisovatelka a publicistka Zuzana Maléřová

Hostem Tandemu Jana Rosáka byla spisovatelka a publicistka Zuzana Maléřová. Dozvěděli jste se například to, jak reagovali adresáti z knihy Dopis Cyranovi nebo jak se jí pracuje s manželem Vlado Bohdanem.

Prozradila i kdo byl jejím literárním hrdinou a na co se těší, co je v současné době před ní.

Doslovný přepis pořadu dodává firma NEWTON Media. Texty neprocházejí korekturou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobrý den vám všem z Tandemu přeje Jan Rosák. Za okamžik vás seznámím se svým dnešním hostem. Na Tandemu se se mnou dneska sveze spisovatelka, která už jako studentka Fakulty žurnalistiky Univerzity Karlovy za svou prvotinu Život je kulatý získala Cenu literárního fondu. 7 let pak třeba působila jako tisková mluvčí Činohry Národního divadla, tehdy napsala knihy Ghetto vyvolenců a Počítání času. Samostatnou kapitolu představuje v autorčině tvorbě její spolupráce s naším Českým rozhlasem. Dnes většina knih Zuzany Maléřové vychází opakovaně, neboť první vydání bývají rychle rozebrána. Tak vás zdravím, dobrý den, vítám vás.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Dobrý den.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Jsem rád, že jste přijala naše pozvání. A vy, milí posluchači, se můžete hned po písničce těšit, co se od Zuzany Maléřové dozvíme o její nové knize.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak já samozřejmě pár nápadů na otázky pro Zuzanu Maléřovou mám, ale třeba napadnou některé otázky i vás, vážení a milí posluchači, rádi je přivítáme, když nám je pošlete a to buď e-mailem na adresu tandem@rozhlas.cz, nebo prostřednictvím SMS zpráv ve tvaru TANDEM mezera, potom váš dotaz a poslat na číslo 90 011 04. Tak a teď už můj dotaz, který jste mohla, Zuzano, opravdu předpokládat a já už jsem ho taky trošičku anoncoval, co se u vás stalo nového? Tak kromě toho, že jste oslavila významné životní jubileum, o které se s dámou příliš nehovoří, taktně, ale já vám k němu samozřejmě gratuluju.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Děkuju, děkuju.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak jste si, vlastně jste si nadělila hezkej dárek, že jo.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ano, ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Novou knížkou Dopis Cyranovi.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Novou knížkou, kterou opět ilustroval můj muž Vlado Bohdan a říkám to hned v úvodu, protože on má narozeniny ve stejný den jako já. Takže my jsme si dali oba dárek, ale já vždycky říkám, že on nemá jubileum, má smůlu, ale zase má lepší ročník.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No já myslím, že si nemůžete stěžovat, určitě, ale zpátky ke knížce. Já jsem, mám takovou radost, dostal jsem od vás tu knížku, takže jsem si jí přečetl a byl jsem z toho velmi překvapen, protože mě opravdu vůbec nenapadá, jak ta knížka vznikala asi, jaké byly podněty pro to. Samozřejmě, že mě ohromně zaujala, protože jsou to takové až niterní zpovědi. Řekněte mi něco o té genezi?

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ta knížka se jmenuje Dopis Cyranovi a když bych to vzala úplně zgruntu a začala od toho, proč se jmenuje Dopis Cyranovi, tak je to opravdu návrat hluboko do mého dětství, protože já jsem na té valašské samotě vášnivě ráda četla, dost brzy, a rodiče mi dávali takový prostor, já bych to nazvala něco mezi svobodou a samotou, jo. Ta hranice je taková křehká, a ono to bylo plné fantasie a dali mi vždycky 10 korun a velikou tašku a já jsem každý pátek těch 10 korun proměnila v místní knihovně za knihy, protože jedna, jedno půjčení bylo za 50 haléřů tehdy.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To byly ceny no.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Já to nemohla dotáhnout vůbec ani domů. A já jsem, oni ale teda vůbec se nezajímali o to, co vlastně čtu, jo. A já jsem v té první třídě louskala Lesk a bídu kurtizán, jo, a taky právě Cyrana z Bergeracu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To jste si vypůjčila 20 knížek vždycky?

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
No ano. I nadvakrát jsem to táhla a za ten týden jsem to prostě dala a to. A moji rodiče, když jsem četla, tak jsem nemusela nic dělat, protože oni to ctili, já jsem pracovala vlastně, když jsem četla, tak jsem nemusela pomáhat. A ten Cyrano mě tak uchvátil, že si myslím, že mě hrozně ovlivnil. Taková ta etika, jeho rytířskost, taková ta, obrovský intelekt ducha, který stejně nestačil na to, aby věřil, že kvůli tomu, že má ten obrovský ošklivý nos, tak že se nechal přesvědčit, že není hoden lásky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A vy jste se rozhodla, že mu v podstatě přes tu propast věků pošlete vzkaz jaksi svojí osobní úvahy.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ano. Já jsem vlastně úvodní dopis věnovala postavě neexistující, čili divadelní, tomu Cyranovi, protože tehdy já jsem začala jako to dítě psát dopisy. Já jsem zastavovala auta, které jezdily přes tu vesnici někam třeba na Slovensko a ti lidi si tam třeba udělali přestávku a já jsem k nim šla a chtěla jsem po nich adresu, oni mi jí dali, no a já jsem jim napsala. No a ta radost, když tomu dítěti přišla odpověď z Trenčína, z Ostravy, jo, a já si dopisovala. A vlastně ta knížka dneska se jmenuje Dopis Cyranovi a má takové 3 kapitoly zásadní a ta první, ta se jmenuje Dopisy v zastoupení a já ji nazývám cyranovskou, protože jsem se stala tím hlasem toho Cyrana, že jsem psala dopisy za někoho jménem někoho, jehož to autorství nebylo, ale byl pod tím podepsán a rozhodl se, že to chce té své blízké bytosti sdělit a já mu pomohla vlastně ten text zhmotnit. Takže tam píše dopis muž své ženě, píše tam dopis, já nevím, bratr sestře, synovec tetě, přítel přítelkyni a vlastně jsou tam vždycky podepsáni oni, ale autorem toho dopisu jsem já. A tyhle cyranovské dopisy byly pro mě velmi takovým jako, a píšu je dodnes, nepřestala jsem, tohle je takový průřez vlastně ta první kapitola, a pro mě je to úžasný pocit. Já jsem najednou konečně pochopila toho Cyrana, že mohl být šťastný a být tím mostem vlastně pomoc někomu si sdělit něco strašně důležitého, být tím prostředníkem a řekla jsem si jo, to je takové to, jak se říká, že hvězdy člověk vždycky nemusí vlastnit, že někdy se stačí na ně dívat a je šťastný.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Posloucháte Tandem, jeho hostem je dnes spisovatelka Zuzana Maléřová. A my jsme si už v úvodu začali povídat o její nové knize Dopis Cyranovi, velice zvláštní knize, která má 3 části. První jsou dopisy jaksi ...

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
V zastoupení.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... Dopisy v zastoupení, potom jsou Dopisy neodeslané a pak jsem ještě ...

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Dopisy ve verších.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... Dopisy ve verších. No já bych ještě chviličku přece jenom zůstal u té první části, protože, jak už jsem to, doufám, tady naznačil, některé ty dopisy jsou hodně, hodně intimní a jsou psány s velikou znalostí věci, a leccos někdy hodně moc o tom svém jednak pisateli, kvazi pisateli samozřejmě, protože jste to psala vlastně vy v zastoupení, ale hlavně o tom adresátovi hodně vypovídají a někdy takové věci, které možná třeba tomu dotyčnému by nemusely být až tak příjemné. To je velmi zvláštní. Vy jste nepochybně tohle to konzultovala ...

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ano samozřejmě, samozřejmě. Vždycky to bylo po domluvě těch, za které jsem psala, to je naprosto u mě je to známé, že já bez spolupráce nikdy nic nedělám a vždycky to má být radost, takže tu radost jsme, a já akorát pod tím slovem radost si možná trošku nepředstavuju jenom tu povrchní radost, ale já myslím, že dopis je zvláštní disciplína, dopis je velmi intimní záležitost, velmi důvěrné, je to veliká zkratka, ale já jsem se rozhodla, že chci, aby tyto dopisy byly příběhem, aby vlastně to byl dopis, který, když dočtete, tak si už ani neuvědomíte, že je to dopis, ale dotknete se silně příběhu života nějakého člověka, jeho, jeho okamžiků a ještě, ještě do toho tam hlavní roli hraje jeho vztah s nejpodstatnějším člověkem v jeho životě. Takže pak nemůžete uhnout před nějakým sebezpytem, nemůžete uhnout před něčím, co bolí, protože to je přece součást lásky. Jinak ten dopis nemá smysl.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Samozřejmě, samozřejmě. Ale vy jste tam mnohdy, samozřejmě je to psáno jaksi v beletristické formě nebo ve formě jaksi umělecké. Nevím, jestli by jaksi ti autoři sami nebo respektive ti, v jejichž zastoupení jste to psala, aby byli schopni napsat takový dopis, možná ani, ani náhodou, ale každopádně jste do toho určitě vkládala kus sebe taky.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Určitě, určitě. Ten výběr toho, už toho tématu, co bude nití toho dopisu, je váš subjektivní, to je váš pohled na životy těch dvou lidí, je to vaše cesta s nimi a možná jim někdy i objevíte některou niť, jo, jsem cítila často i překvapení, jak se na tu věc dá podívat a takový jako osvobozující vzájemný pocit radosti. Bylo to, u mě je to psaní známé, mě jedna, jedna paní, ale to myslím, že jsme si spolu říkali, že nás to rozesmálo, že mě jedna paní v Brně mě potkala, uviděla mě, někam zaběhla, najednou se vrátila a přišla s kytkou, takhle mi ji vrazila, ale jako, jako razantně jo, vrazila mi tu kytku a říká - já vám chci poděkovat za to, jak píšete krásně o těch strašných věcech.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je, to je dokonalá poklona, ale dokonalá. Ale zajímá mě, jak třeba ti adresáti reagovali? Jak třeba, protože některé ty dopisy, které jsem četl, třeba, já nevím, Honzovi Vlasákovi, Standovi Zindulkovi nebo Aloisi Švehlíkovi jsou takové hodně jaksi, hodně intimní.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Vřele, vřele.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No a jak reagovali oni třeba?

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
No krásně. To byly nádherné momenty. Já jsem s těmi, vlastně jsem díky tomu s muži možná zažila jedny z nejkrásnějších chvil. Ono je dopolední čas, nevím, jestli třeba tuten příběh, který teď řeknu, s tím dopisem by nebyl krásnější někdy navečer, kdy jsme víc zastaveni a víc třeba vnímavější, v jiném rytmu, ale přesto to řeknu, protože to byl pro mě velký životní okamžik, až šok bych řekla, protože jeden z dopisů napsala, jsem napsala za Věru Galatíkovou panu Frejovi ve chvíli, kdy se Věra už pomalu loučila se životem a všichni jsme to věděli, a ten pan Frej se o ní úžasně staral v těch posledních měsících a já, když jsem jí řekla, že chci, aby ten dopis napsala, tak ona mně řekla pro mě úplně nepřijatelnou věc, že napíšeme, ať napíši dopisy dva. Jeden, kdyby ve chvíli, kdy to tomu Laďovi budeme dávat, kdyby žila, a druhý kdyby nebyla. A já jsem to absolutně odmítla, řekla jsem ne, Věro, to musí být jeden a takový, za kterým si stojíme a takhle já, takhle na to vůbec nemůžu na to přistoupit. Zkrátím to, napsaly jsme to, Laďovi jsme to přečetly ve Viole pražské, byl to překrásný okamžik a pak se stalo, co se stát muselo a nám volali z Národního divadla, kde bylo rozloučení s paní Galatíkovou, že si rodina přeje, abysme s nima seděli v té řadě a že teda nám dají takové lístečky, podle kterých si sedneme. No tak my nic netuše jsme si k nim sedli, obřad probíhal, plné Národní divadlo smutečních hostů a když se celý obřad absolutně chýlil ke konci, tak do toho, a my jsme si mysleli, že už jde jen opona, tak do toho ticha na celé Národní divadlo se ozval hlas Věry Galatíkové a začalo to ahoj Laďo. A celý ten dopis ta Věra tam přečetla svým hlasem na to Národní divadlo a to vám můžu říct, že já jak jsem na to nebyla připravená a tu nahrávku jsme tedy my spolu udělaly pro tu Violu, já jsem věděla že existuje a věděla jsem, že mě Laďa o ní požádal, ale jak se mě ptáte na to, co na to ti adresáti, tak ten Ladislav Frej byl muž takového formátu, že tento dopis, který jistě nebyl jenom laskavou selankou, ale byl to láskyplným ohlédnutím, ten dopis končí větou - jsem vyrovnaná, smířená, šťastná a zamilovaná do své rodiny, nedá se už dělat nic. Jo a ten okamžik nikdy nezapomenu. A ten Laďa si vybral toto jako poslední dech té Věry v tom rozloučení.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je síla teda, to vám řeknu, to je síla.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vzhledem k tomu ohromnému množství knížek, které Zuzana Maléřová přečetla už jako holčička, tak si myslím, že teď vaše přemítání o tom, kdo byl vlastně váš největší hrdina v dětství, buďto literární nebo filmový, tak bude docela obtížné, co?

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
No tak určitě jednoho jsme jmenovali, to je ten Cyrano z Bergeracu.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Ano, to je jasný.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ten mě opravdu inspiroval i k této knize. Stoprocentně je to Exupéryho Malý princ. To je, to bych řekla, že to je jako, to mě pro celý, celoživotně, k tomu se, Malý princ je pro mě taková jako knížka, když napíšete knihu pro všechny. To je knížka filozofická, to je pohádka pro dospělé, to je velká, velká životní pravda plná nároků na lásku, na zodpovědnost. Zároveň je to vlastně i svým způsobem knížka pro děti plná fantazie, prostě namaluj toho beránka v té krabičce, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Také laskavosti, vlídnosti.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
To je přece tak, ano laskavost, vlídnost, ale zároveň určitá je tam ta smrt, že jo, jako je tam ten odchod, že jo, jeho. Je tam, je tam velký stesk, je tam i strach z lásky, že jo, to je tam liška, když on jí říká jak on tak proč když teď pláčeš, proč jsi chtěla, ať si tě ochočím, když teď pláčeš, že jo, tam je strašně moc krásných věcí, takže ten Malý princ bych řekla. No a pak z toho takového toho úplně útlého dětství tak například to jsou Karafiátovi Broučci, jo, když bych si, protože v té valašské krajině to bylo tak jakoby, za prvé to bylo tam zasazeno, protože autor tam žil určitou dobu, no a za druhé to byl takový ten text, který souzněl s tou krajinou, s tím rytmem toho života i s tím nedělním kostelem, i s tím takovým životem v přírodě, takže já si doteďka pamatuju, že jsem vždycky ty chudobky, jak se jim u nás říkalo, že jo, jsem viděla a říkala jsem si á tady umřel brouček v zimě, jo, takže takové něžnosti.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že vás ta krajina vašeho dětství hodně poznamenala v tom dobrým slova smyslu myslím.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Tak já si myslím, že rozhodně ty kořeny v sobě nesu vědomě teda, ale i podvědomě, no a můžu vám říct, že jak nádherný dárek, když jste vzpomněl to jubileum, jsem dostala. Já jsem se narodila, prý, to vím od maminky teda od rodičů, v pravé poledne a první zvuk, který slyšela, byl kostelní zvon. A když teď jsem měla ty narozeniny, tak mně přišla fotografie, na které je úplně zasněžená kaplička na Radhošti, fakt vypadá jak, jak, no jak cukrový dort, a na tom bylo napsáno, že mně posílají cukrový dort k narozeninám, který na moji počest v pravé poledne zvoní. A oni opravdu rozezněly zvony v kapličce na Radhošti a my bydlíme pod tím, pod tou kaplí, pod tím kopcem pod Radhoštěm. Já jsem každé ráno se na ten Radhošť dívala. Takže to jsou dárky.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
To je nádhera. Já si myslím ale, že z vašich knížek, z vašeho způsobu psaní, pojímání skutečnosti je prostě ta, ten váš původ, to zakořenění do té, do té země, je to tam prostě znát a ta vlídnost prostě, ta je vám dána, no.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ale zároveň ale kraj byl tvrdý, jo, tak možná je ve mně i určitá taková ta nekompromisnost v tom psaní, že jako ono se to tak asi doplňuje a musím taky spravedlivě říct, aby to zas nebylo tak romantické, že já jsem z těch hor zároveň utíkala. Jo, já jsem věděla, my jsme dva sourozenci, můj bratr studoval taky v Praze, a od první chvíle věděl, že se do těch hor vrátí. A já jsem od první chvíle věděla, že se nevrátím. A jsme z jednoho rodu, stejně vychovaní, ze stejného prostředí, takže jak, jak říkám, ona jsme to od první chvíle věděli.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já vůbec nepochybuju, vážení a milí posluchači, že vám tahle ta písnička, alespoň drtivé většině z vás udělala ohromnou radost. Mně teda osobně ano. Ale co je to proti tomu, jakou radost udělala Zuzaně Maléřové, mému dnešnímu hostu, protože jednak jste přítelkyně ...

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ano.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
... s Maruškou Rottrovou a jednak, a to se vracím zpátky k Dopisu Cyranovi, k nové knížce Zuzany Maléřové, je tam jeden z dopisů, který píše, píšete vy Vladovi Bohdanovi, vašemu manželovi a vzpomínáte tam na vaši svatbu, která byla na libeňském zámečku, která měla být původně komorní a pak se z toho stala trošičku nekomorní svatba, ale co je důležité, vám tam Maruška zazpívala do ucha.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
No to byl takový krásný okamžik, protože ona k nám přišla, ona už ráno v ten den u nás zazvonil kurýr nebo jak to říct a přinesl nám nádhernou palmu, mimochodem máme ji dodnes, už těch, já nevím, 27 let, že žije a je krásná, Maruško, a na ní byla cedulka - milujte se, Marie. A pak přišla na ten obřad a když se blahopřeje a chodí se, my jsme se pořád s Vladem tak jakoby drželi a to a ona přišla, chytla nás kolem ramen a do ucha nám zazpívala Projdem spolu stovky cest a budem snídat světlo hvězd, no a v ten moment ty slzy se samozřejmě pustily.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
A víte, že se vám ani nedivím. To je logický, jasně. No ale tím se dostáváme k dalšímu tématu našeho dnešního Tandemu, vůbec Tandemu, protože my našim hostům se snažíme dělat takovou radost tím, že si můžou vybrat písničku na přání, tak já si myslím, že tahle ta už by byla docela hezké přání.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ano, už jste vlastně splnili.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Maruška, Maruška zazpívala určitě i na vaše přání, ale protože vím, že další vaší kamarádkou je Jitka Zelenková, tak tady bude asi teď písnička od ní na přání.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Tak já si myslím, že to tak nádherně vyšlo, že ta Maruška Rottrová je partnerem celého mého života. Já teda zároveň musím říct, že především skláním hold jejímu umění, ale to snad je samozřejmé, ale tím, když je někdo vám takhle nablízku, tak si ceníte pak právě té blízkosti. Prostě je to člověk, který byl nejenom u naší svatby, u křtů našich dětí, já jsem křtila její vnuky, je to člověk a je tam třeba okamžik, který jsme si nikdy neřekly, ale když já jsem byla hodně vážně nemocná, byla jsem těhotná, měla jsem doma malé dítě, tak ona, tak se mi svěřila její snacha, že Maruška se rozhodla, že až mě pustí domů, tak že si mě ubytuje a bude se o mě starat a bude mi vařit a bude, co k čemuž nedošlo, ale ona možná ani neví, že to vím, ale já to vím a nikdy to nezapomenu, jo. Nebylo to zapotřebí, ale to není už důležité, takže to je, no a ta druhá, a pokud teda mám ještě navíc možnost mít přání na tu písničku, tak ta Jitka Zelenková je opět pro mě člověk velké interpretace, velké kvality a zároveň člověk, který souvisí s Dopisy Cyranovi, protože i jí je tam jeden dopis adresován a zároveň tam je ta druhá kapitola, která se jmenuje Neodeslané dopisy, o té jsme příliš nemluvili, ale ta je v podstatě zásadní. Je to nejnitěrnější část a pro mě byla nejtěžší, já jsem to musela odkládat, opravdu to bylo psychicky náročné a úplně stejným způsobem jsem se snažila, ale aby to mělo přesah pro čtenáře, ne aby to byla moje zpověď, jsem se snažila napsat vlastně za nás za všechny dopisy našich rodičům, našim mužům, našim dětem, našim blízkým a to bylo velmi těžké a bolelo to někdy. To musím se přiznat. No a takovým tím závěrečným pohlazením po, řekla bych, dost dramatických předcházejících příbězích jsou Dopisy ve verších a tam je jeden text, který se jmenuje Ukolébavka, je velmi osobní a já jsem ho věnovala Jitce Zelenkové, která bude slavit takové svoje jubileum za pár měsíců, týdnů.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No vy jste jí ho věnovala s tím, že ten text bude zhudebněn a Jitka si ho zazpívá, je to tak?

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Tak to už je její rozhodnutí, ona byla jím zasažená, já mám z toho velkou radost a bude to vlastně takový dárek pro nás obě a já doufám hlavně, že pro její posluchače.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak dneska si ještě tu písničku nedáme bohužel, ale možná že v budoucnu, teď si dáme jsou slavnou písničku Jitky Zelenkové.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Téma dalšího povídání se Zuzanou Maléřovou se přímo nabízí. Já se svých hostů často ptám na to, jakou mají zkušenost s prací takříkajíc v tandemu, protože jsme v Tandemu, to znamená se spoluprací, s partnerstvím. U vás je to, leží přímo přede mnou výsledky ...

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Až trapné, že se ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No skoro až, no to ne trapné, ne, ne, ale přímo se do podbízí mně pod ruku, prostě ta spolupráce s vaším manželem s Vladem.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ano, ano. Tak já nemůžu říct, že děláme zásadně spolu, to jistě ne, on má svoje projekty, já mám svoje, ale pravda je, že když dojde na takovou třeba intimitu jako je Dopis Cyranovi, že si nedokážu představit, že bych spolupracovala s někým jiným, protože tam to napojení je zapotřebí absolutní a my si nikdy dopředu, on nezná dopředu mé texty a já vlastně nevím, co přinese, jo. Tady například jsou fotografie z jeho cyklu Stínohry, což jsou výtvarné fotografie, poprvé jsme použili tuto část jeho tvorby vlastně do knihy a to jsou pak takové drobnosti, že já třeba ten úvodní dopis zakončím jednou z nejkrásnějších podle mě cyranovských vět - já v nitru svém já nosím své elegance květ. V nitru svém já nosím své elegance květ. A on mi předloží fotku a tam je v těch Stínohrách nádherná květina schovaná v těch stínech a světlech a okamžitě víme, čím kniha začíná jo. A to už jsou takové neřízené věci, na kterých se snad ani nedá domluvit, to, to buď funguje nebo to nefunguje. No a my tenhle ten tandem vlastně máme i životní, takže nám se to propojuje s životem a máme to rádi, protože když vlastně nás to zase tak jako hodně sblíží a pak zase od sebe jdeme, že jo, každý tou svou prací, ale máme to rádi. A ještě taková legrace, že teď už máme velké děti, takže oni nás u toho ještě pozorují a už nám i do toho vstupují, no a když, a ještě máme teda, musím říct, že jsme takový tandem, který má ještě třetího vzadu a to je velmi významný pro nás člověk a to je grafik Filip Skalák, který nám mnoho z našich knih opravdu nádherně vypravil do světa. A u téhle knihy my jsme chtěli, aby ta obálka byla vlastně světlá, nadějná, taková jakoby něžná, takže ona opravdu je taková bílo s nádechem až jako jakési růžové nebo spíš takové jakoby lososové, no ale potom ji otevřete a tam vlastně se vyjeví tmavá stínohra, kde je teda hodně stínů, hodně světel, hodně naděje a tam, já tomu říkám vevnitř už by měla být hloubka. A tak doufám, že teda je i v těch textech. Ale v každém případě není, není to nahodilost, je to vždycky nějaké souznění a my máme v tom grafikovi ještě oporu, protože to je člověk, který zároveň je vynikající přes čtení textů. Sám vystudoval i fotografii, takže on je první poradce. Má doktorát na filozofické fakultě, takže jako i můj je to první čtenář a velký, velký, bych řekla, posuzovatel toho vnímání.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já si myslím, že touhle tou vaší knížkou Dopis Cyranovi jste spoustu posluchačů, posluchačů no tak našich posluchačů, vašich čtenářů potěšila, ale ne překvapila, zaskočila. Ale čím jste spoustu svých čtenářů zaskočila nepochybně, tak to jsou vaše knížky z Tribuny Dukly Praha.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Příběhy z tribuny.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Kdy jste, kdy jste, kdy jste spolupracovala s úplně někým jiným, spolupracovala jste překvapivě s lidmi, kteří se zabývají úplně něčím jiným než vy, se sportovci, s fotbalisty, dokonce s malými kluky.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ano, Proč kluci milují fotbal a Příběhy z tribuny, to byl možná pro některé čtenáře šok, ale pro některé zase ne, protože ta prvotina, kterou jste v úvodu vzpomínal studentská Život je kulatý, to jsou dvě fotbalové jedenáctky. Už tehdy vlastně. No já jsem se narodila na hřišti, já jsem z fotbalové rodiny, takže já jsem pouze se opět vrátila k těm kořenům, protože do něčeho jsem se narodila, něco jsem si pak umění jako život zvolila, no a pak se mi narodily děti, no a ve chvíli, kdy se narodil ten syn, tak mě nemilosrdně k tomu sportu zase vrátil. Ale já teda teď zase říkám, že jsem konečně celá.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Já se teď zeptám možná trošičku překvapivě pro vás, ale musím se zeptat. Fandíte některému fotbalovému týmu?

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
No musím, když syn hraje za Duklu Praha, no tak to je stavovská čest, že jo.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Je to hotový, Dukla.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Dukla. Ale zase, abych nebyla, já to říkám s tímhle úsměvem, ale já, můj syn je tam především proto, že je to Dukla. Ne pro ten klub, protože to se do minuty může změnit, ale pro ty osobnosti, které tam momentálně jsou a které mládež vedou takovým způsobem jakou, jakým je vedou. Výsledkem toho je například, protože oni mají mentální tréninky, jógu mají, ty projekty, které jsme tam dělali, Příběhy z tribuny celá Dukla čte a píše jo, velký projekt s kluky, no a výsledkem je, že ti chlapci jsou vedeni tak, že třeba syn se na mě podívá a řekni mi v určitém okamžiku - mlčet je květina.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Hezky.

/ Písnička /

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
V dnešním Tandemu jste se dozvěděli spoustu věcí z toho, co je teď za Zuzanou Maléřovou, to znamená v jejím díle, o jejím novém díle, o nové knížce Dopis Cyranovi, i o tom, co dělala předtím, ale nepochybně stejně jako mě i vás, milí posluchači, zajímá, co Zuzana Maléřová teď očekává, co bude před vámi, na co se těšíte taky?

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
No to je krutá otázka, protože to je typická otázka čtenářů. Teď dostávám samozřejmě nádherné dopisy a vždycky jsou tam dvě věci, že to přečetli za jednu noc a já vždycky si říkám pane bože, tak já to píšu tolik let nebo tolik a pak to někdo přečte za jednu noc, tak to je první. Ale pak vždycky věřím, že se k tomu vrátí, protože to první přečtení je jenom takové jakoby, to je jenom vzplanutí, a já bych byla ráda, kdyby po tom vzplanutí přišel ten klid a objevování těch věcí, co jsou jak ta ponorná řeka někde ukryté, tak vždycky si přeju a věřím, že se ještě k tomu vrátí. A druhá ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Vy sama čtete pomalu nebo čtete rychle?

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Já myslím si, že čtu poměrně rychle, jakože jsem rychlý čtenář, ale já se zastavuju a jsou takové ty momenty, když mě něco jakoby zaujme, tak já zapomenu třeba děj celé knihy, ale já vám řeknu citát. Ten, který mě tak jako, nikdy ho nezapo..., jo nosím ho v sobě a vím, že to byl okamžik, kdy mě zamrazilo a kdy a už je pro mě přínosem takovýhle a už jako to mám i s divadelním představením, i s filmy. Jako kdybyste se mě zeptali, třeba často nevím, jak to dopadne, ale vím tu obrovskou emoci, co jsem u toho měla. No a druhý dotaz, který, teda jako to je první, že tam napíšou, že to přečetli na jednu noc, a druhou je a kdy už bude nová kniha, a já mám vždycky v tu chvíli pocit, že ...

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Nedivte se.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
... teď nebude jako nic, že jsem vyčerpaná úplně jako, hlavně tam jde o emoci, že jo, tam nejde o to psaní, to samozřejmě není takový, jako to je práce jako každá jiná, ale to, jakým způsobem já trošičku toho pracuju s tou emocí, je, je vyčerpávající a chce to odstup a chce to nasbírat a víte, co je ještě důležitá věc? Já v té své, pan profesor Horanský teď v recenzi na Dopis Cyranovi použil takový výraz objevitelsktví forem. Mě to nikdy nenapadlo, ale uvědomuju si, že ta touha vyprávět jinak, hledat způsob vyprávění, je ve mně silná a s ní souvisí i schopnost riskovat. A mě někdy takové to zavalení tím citem a tím vším je zároveň hrozně závazné, já chci tomu dostát, mě to jako, protože já jsem hrozně ráda užitečná a já si od toho pak začnu udržovat odstup, aby mě to nezbavilo té schopnosti riskovat a třeba zklamat. Já mám právo na to se plést, protože mám povinnost jít, pokusit se překvapit. Takže to se snažím jako najít si ten prostor pro to, abych zase přišla s něčím, za čím si budu stát, že jsem k tomu dospěla nějakým, nějakým pátráním.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
No právě mě napadlo, jestli náhodou tahle ta forma, kterou jste v tom hledání forem našla, velice zajímavá, Dopisy v zastoupení vlastně, tak jestli to není tak svůdné, že byste v tom třeba ráda pokračovala?

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Ne. Já zásadně nemám druhé díly ničeho nikdy. Dokonce se na mě někdy i za to čtenáři hněvají trošku, ale já se vždycky snažím to nejlepší kons..., a hlavně miluju krácení. Já jsem mistr zkratky, jo. Já bych krátila donekonečna, já mám ráda hutné, silné věci, které vás zavalí a máte pocit, že prostě právě teď v ten okamžik, pokud najdete toho svého čtenáře, pokud na to slyší, takže já to vždycky se snažím koncentrovat do velmi silné věci a jít od toho, ale na tu otázku, teď vás možná rozesměju, ale teď mně říkal jeden pan redaktor, chtěl, abych mu odpověděla, dal mi písemně otázky do rozhovoru, a jedna z nich byla - kdyby vám zavolal ředitel Českého rozhlasu a měla jste mu říct svoji představu svého pořadu, co by to bylo? A já teda vím, já jsem se rozesmála a vím přesně, co jsem mu odpověděla. Napsala jsem mu tuto odpověď: Až mi pan ředitel Českého rozhlasu zavolá, tak to řeknu opravdu jenom jemu. Mně sice nevadí, když moje nápady realizují jiní, ale vadí mi, když je nerealizují dobře, když jsou to promarněné nápady. Prostě všichni nemůžeme dělat všechno.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Dobře, nebudeme prozrazovat. Ale samozřejmě moc děkuju Zuzaně Maléřové jednak za dnešní pořad, za dnešní Tandem, taky za knížku a myslím si, že vám můžu popřát, aby si našla co nejvíc svých čtenářů.

Zuzana MALÉŘOVÁ, spisovatelka
--------------------
Děkuju moc za pozvání. A já vám děkuju za tenhle ten pořad, který už je dnes klasikou.

Jan ROSÁK, moderátor
--------------------
Tak to mám taky radost samozřejmě a v tomhle tom klasickém pořadu příští týden, příští pátek přivítáme další velice zajímavou osobnost, divadelního režiséra Petra Svojtku. Do té doby se mějte hezky a na shledanou.