Akvadukt v zámeckém parku v Lednici je napodobeninou římského vodovodu s umělým vodopádem

23. listopad 2021

Rod Liechtensteinů si velmi potrpěl na zajímavé parkové stavby a tak vedle Minaretu nebo Janohradu najdeme v zámeckém parku v Lednici na Břeclavsku další stavbu inspirovanou jinými kraji. Uprostřed Zámeckého rybníku na Grottovém ostrově nechal Jan I. Josef z Liechtensteina vybudovat napodobeninu ruiny římského akvaduktu, který měl doplnit umělý vodopád. Záměr se sice příliš nevydařil, přesto je akvadukt zajímavým parkovým prvkem.

Zámecký park, ostatně jako celé okolí Lednice, je rovinatým územím. Vodních ploch je tam sice dost, ale knížeti Janu I. Josefu z Liechtensteina chyběl velký vodopád. Knížecímu stavebnímu řediteli a architektovi Josefu Hardtmuthovi proto zadal úkol navrhnout parkový prvek právě s velkým vodopádem. Kníže snil o tom, že dopadající voda bude slyšet z centrální části velkého Zámeckého rybníka až k zámku.

V roce 1805 tak podle Hardtmuthových plánů vznikla napodobenina ruiny římského nadzemního vodovodu s několika oblouky, přes jejíž poslední pilíř měla padat voda do nově vyhloubeného rybníku. Akvadukt byl zároveň první drobnou stavbou nové koncepce zámeckého parku pro nového knížete.

Sen o hřmícím vodopádu potopila tichá voda

Akvadukt byl součástí zavlažovacího systému parku. Voda k němu byla přiváděna od Maurské vodárny, přičemž hnací silou čerpadel byla vodní lopatková kola. Nedochovalo se mnoho děl dokumentujících samotný akvadukt. Nicméně kvaš malíře Ferdinanda Runka z roku 1816 zachycuje tuto stavbu s prýštícím vodopádem, který by snesl srovnání s Niagarskými vodopády. Takto pojatá realita byla však víc než nadsazená.

Kníže byl vodopádem značně zklamaný. Padající voda nejen, že nebyla slyšet až k zámku, ale byl problém ji zaslechnout i u samotného akvaduktu. O nějakém mohutném uchvacujícím vodopádu nemohla být vůbec řeč. Obrovské finance vynaložené na tuto stavbu se ukázaly jako promarněné. Dokonce i pokusy vytvořit mohutný vodopád s pomocí současné moderní přečerpávací techniky byly neúspěšné. Akvadukt se sice dochoval v dobré kondici, svému původnímu účelu ale nikdy nesloužil.

Pohled na vchod do umělé jeskyně, tzv. grotty

Umělé jeskyně

Akvadukt ale není jediným parkovým prvkem na Grottově ostrově. Přímo pod jeho prvním pilířem se nachází další stavba, která měla navozovat Liechtensteinům pocit tajemna. Jedná se o umělou jeskyni, tzv. grottu, dnes nazývanou Peklo. Vznikla kolem roku 1811 a uvnitř se nacházel umělý hrob. Podobnou stavbu byste našli v zámeckém parku ve Valticích. I ta se jmenuje Peklo. Pro výletníky tak může být poněkud matoucí existence dvou umělých jeskyní v rámci Lednicko-valtického areálu, které navíc nesou stejné jméno.

Umělou jeskyni doplňuje ještě kamenná zeď s otvorem připomínajícím bránu, přičemž klenba na první pohled působí, jako by se měla každou chvíli zbortit. Navodit pocity obav a strachu bylo přitom záměrem stavitelů. Ve skutečnosti mohou lidé touto branou procházet zcela bezpečně.

Kamenná brána má navodit pocit zřícení na procházející pod ní. Je ale zcela bezpečná

Pozorný výletník si může za kamennou zdí všimnout malé terénní vyvýšeniny u břehu rybníka. Tam jako by měla cesta pokračovat na jeho hladinu. Vyvýšené místo využívá řada návštěvníků k pořizování pěkných fotografií s vodní hladinou a parkem v pozadí. Původně zde ovšem stával most a navršený terén byl jeho úpatím. Sloužil méně zdatným knížecím návštěvám, které tak mohly využít kratšího okruhu při procházkách parkem. Dnes z mostu zbylo jen několik cihel a kamenů v břehu rybníka.

Spustit audio