Alej mrtvých v lese Svíb připomíná desetitisíce padlých v bitvě u Hradce Králové

Žádná jiná bitva za sebou nezanechala tolik památných míst. Na 460 pomníků, památníků a křížů připomíná desítky tisíc padlých i v samotném lese Svíb, o který se onoho dne bojovalo.

Válka začala 21. června 1866, kdy Prusové předali rakouským strážím v Zuckmantlu a Osvětimi listiny s vypovězením války. Konflikt se odehrával na mnoha místech východních Čech i po největší a nejkrvavější bitvě u Máslojed. 26. července 1866 se na zámku v Mikulově podepsalo příměří a o měsíc později v Praze mírová smlouva.

Čtěte také

Historické studie se dodnes přou, zda byl les Svíb opravdu natolik strategickým místem, že stálo za to o něj bojovat, nebo se jednalo jen o plýtvání lidskými životy. Faktem ale je, že boje se rozhořely už časného rána 3. července, válčilo se u lesa Svíbu, v Hoříněvsi, Chlumu, Lípě, Dohalicích i kolem Nechanic a Rozběřic.

O výsledku bitvy rozhodlo mnoho faktorů, jedním z nich byly i rozdílné válečné strategie. V jednu chvíli se zde například střetlo jedenáct tisíc vojáků na koních. Oběti na lidských životech šly do desítek tisíc a padlo tu také mnoho tisíc koní.

Alej mrtvých zdobí monumentální pomníky

Tisíce vojáků obou znepřátelených stran Prusko-Rakouské války našly v lese Svíb místo posledního odpočinku. Část lesa podél Aleje mrtvých je v podstatě jedním velkým hromadným hrobem. Podél aleje stojí monumentální pomníky, v jejich okolí se nachází desítky typových pyramid a křížů na hromadných hrobech.

Pomník tzv. Římana na úpatí lesa Svíb, vpravo zakladatel spolku pro udržování památek na bojišti a účastník bojů ve Svíbu Jan Nepomuk Steinský|foto: Muzeum východních Čech v Hradci Králové

Největší pomník je věnován rakouskému polnímu pluku č. 51, který se nachází přibližně v polovině Aleje mrtvých. Je zhotoven z hořického pískovce a vznikl roku 1902 díky důstojnickému sboru na paměť 13 důstojníků a 266 vojínů c.k. pěšího pluku č. 51 arcivévody Karla Ferdinanda, u kterého bojovalo velké množství Rumunů a Maďarů.

Mezi další velké pomníky patří tzv. „klobouk", který je věnován rakouskému 30. praporu polních myslivců. Doprovázela ho řada Poláků. Pomník zdobí pískovcová plastika mysliveckého klobouku, k odhalení došlo 3. července 1906.

Po bitvě do lesa nikdo nechtěl

Alejí mrtvých lze projít asi čtyřkilometrovou stezkou, buď od Památníku na Chlumu do Máslojed, nebo opačně. Největší koncentraci pomníků najdete podél aleje, ale hluboko v lese můžete narazit na řadu skromnějších křížků.

Detaily pomníků|foto: Jiřina Šmídová

Po bitvě roku 1866 vypadal les pochopitelně jinak a z původních stromů se téměř žádný nedochoval. Převážně listnatý les tak tvoří náletové dřeviny z původního lesa. Je opředen i řadou legend, například že po bitvě v něm přestali zpívat ptáci.

Místní lidé dodnes tvrdí, že pokud chtějí jít na procházku se psem, do lesa ho nedostanou. Naopak pravdivou zajímavostí je, že po bitvě zde bylo mnoho dřeva, které ale nikdo nechtěl. A ani několik let po válce nebyl mezi řemeslníky o dřeva ze Svíbu zájem. Bylo totiž plné kulek.