Automobilka Škoda začínala jako malá továrna s 33 dělníky
Emil Škoda měl na startu profesní dráhy velkou výhodu – poměry, z nichž pocházel, vskutku nebyly chudé.
Studoval na několika technických vysokých školách, pak si odbyl praxi v cizině, a po návratu domů, teprve sedmadvacetiletý, nastoupil roku 1866 do plzeňské strojírny hraběte Valdštejna-Vartenberka jako vrchní inženýr. Hned přemýšlel o tom, co a kde by se dalo dělat lépe, jak strojírny modernizovat, aby obstály v konkurenci.
Jenže než by se hrabě pouštěl do nějakých novot, raději Škodovi strojírnu prodal. Emil se vrhl do úprav. Peníze dodali rodinní příbuzní. A taky se uměl výhodně oženit. A tak 12. června roku 1869 vznikla Škodovka.
Malá továrnička s třiatřiceti dělníky zakrátko vyrostla v obrovský strojírenský podnik se světovou reputací. Emil Škoda osobně řídil provoz, chtěl být u všeho, o všem rozhodovat. Práce pro něj byla vším.
Po padesátce se u něj začaly projevovat důsledky permanentního duševního a tělesného vypětí. Lékaři doporučovali dovolenou a klid. Poslechl, avšak 8. srpna 1900 ve vlaku cestou z lázní náhle zemřel. Strojírenská firma Škoda však přežila a šla s dobou. Roku 1925 přibrala do svého bohatého sortimentu automobily, které jsou dnes nejviditelnějším produktem značky Škoda.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
