Bílkův dům v Chýnově je starší sourozenec známé pražské vily

30. červenec 2015
Česko – země neznámá

Vila Františka Bílka, nedaleko pražského Belvederu, je známým objektem. Kdo se ale zajímá o život tohoto svérázného českého umělce blíž a má chuť poznat i místo, kde rád žil a tvořil, ať navštíví jeho „chaloupku“ v jihočeském Chýnově.

V městečku vzdáleném deset kilometrů východně od Tábora se 6. listopadu 1872 František Bílek narodil. Měl ještě dva bratry a všichni inklinovali k tvůrčí práci, nejvíce se ale prosadil právě František. V českém umění epochy symbolismu a secese zaujal výrazné postavení jako sochař, architekt, řezbář, kreslíř, grafik, ilustrátor, keramik, autor užitého umění. A v neposlední řadě i jako náboženský myslitel a mystik, po první světové válce rovněž jako propagátor nově vzniklé Československé církve.

Ale ještě před tím, v roce 1898, si jako začínající výtvarník na pozemku své rodiny v rodném městě postavil podle vlastních návrhů dům s ateliérem. Rozlehlou budovu pak po celý život nazýval chaloupkou.

Štuková výzdoba na režném zdivu

Největší část chýnovského domu zabírá právě ateliér. Nechybí ale ani zázemí s pokoji pro hosty. V chýnovské „chaloupce“ totiž často přebývali literáti Otakar Březina či Julius Zeyer. Pro toho dokonce František Bílek navrhnul do jeho pokoje speciální kachlová kamna. František Bílek je ale i autorem dalšího nábytku v domě – židlí, skříní, postelí nebo třeba věšáku. Dům umělcova rodina vlastnila do roku 1990, kdy ho vnučka Františka Bílka věnovala Galerii hlavního města Prahy.

V domě se v současnosti nachází expozice, věnovaná ranému a pozdnímu období Bílkovy tvorby. Návštěvníci tak mohou obdivovat nejen zařízení Bílkovy domácnosti, ale i jeho méně známé sochy a grafiky. Dům je veřejnosti přístupný nejenom přes turistickou sezónu, ale na telefonickou objednávku i v zimě.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d1666.8533101408696!2d14.806803884203717!3d49.403924849262616!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470c95fb4178c8ed%3A0x28aebeda47c062a5!2zw5pkb2xuw60gMTMzLCAzOTEgNTUgQ2jDvW5vdg!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1438248095760" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0" allowfullscreen></iframe>
autor: Filip Černý
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.