Bílkův dům v Chýnově je starší sourozenec známé pražské vily
Vila Františka Bílka, nedaleko pražského Belvederu, je známým objektem. Kdo se ale zajímá o život tohoto svérázného českého umělce blíž a má chuť poznat i místo, kde rád žil a tvořil, ať navštíví jeho „chaloupku“ v jihočeském Chýnově.
V městečku vzdáleném deset kilometrů východně od Tábora se 6. listopadu 1872 František Bílek narodil. Měl ještě dva bratry a všichni inklinovali k tvůrčí práci, nejvíce se ale prosadil právě František. V českém umění epochy symbolismu a secese zaujal výrazné postavení jako sochař, architekt, řezbář, kreslíř, grafik, ilustrátor, keramik, autor užitého umění. A v neposlední řadě i jako náboženský myslitel a mystik, po první světové válce rovněž jako propagátor nově vzniklé Československé církve.
Ale ještě před tím, v roce 1898, si jako začínající výtvarník na pozemku své rodiny v rodném městě postavil podle vlastních návrhů dům s ateliérem. Rozlehlou budovu pak po celý život nazýval chaloupkou.
Největší část chýnovského domu zabírá právě ateliér. Nechybí ale ani zázemí s pokoji pro hosty. V chýnovské „chaloupce“ totiž často přebývali literáti Otakar Březina či Julius Zeyer. Pro toho dokonce František Bílek navrhnul do jeho pokoje speciální kachlová kamna. František Bílek je ale i autorem dalšího nábytku v domě – židlí, skříní, postelí nebo třeba věšáku. Dům umělcova rodina vlastnila do roku 1990, kdy ho vnučka Františka Bílka věnovala Galerii hlavního města Prahy.
V domě se v současnosti nachází expozice, věnovaná ranému a pozdnímu období Bílkovy tvorby. Návštěvníci tak mohou obdivovat nejen zařízení Bílkovy domácnosti, ale i jeho méně známé sochy a grafiky. Dům je veřejnosti přístupný nejenom přes turistickou sezónu, ale na telefonickou objednávku i v zimě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Na pupečníku tkaničku, ve tváři tiky z alkoholového syndromu. Dnes je Dominika sebevědomá tanečnice
-
Závan mečiarismu. Změní syn bývalého šéfa policie slovenskou tajnou službu na nástroj pomsty?
-
Izrael podle médií zaútočil na Írán malými drony. Zasáhl leteckou základnu u města Isfahán
-
‚Něco nového začíná.‘ Hokejový gólman Francouz ukončil kariéru, vítěze Stanley Cupu zradilo zdraví