Bílkův dům v Chýnově je starší sourozenec známé pražské vily

V městečku vzdáleném deset kilometrů východně od Tábora se 6. listopadu 1872 František Bílek narodil. Měl ještě dva bratry a všichni inklinovali k tvůrčí práci, nejvíce se ale prosadil právě František. V českém umění epochy symbolismu a secese zaujal výrazné postavení jako sochař, architekt, řezbář, kreslíř, grafik, ilustrátor, keramik, autor užitého umění. A v neposlední řadě i jako náboženský myslitel a mystik, po první světové válce rovněž jako propagátor nově vzniklé Československé církve.

Ale ještě před tím, v roce 1898, si jako začínající výtvarník na pozemku své rodiny v rodném městě postavil podle vlastních návrhů dům s ateliérem. Rozlehlou budovu pak po celý život nazýval chaloupkou.

Štuková výzdoba na režném zdivu|foto: Filip Černý

Největší část chýnovského domu zabírá právě ateliér. Nechybí ale ani zázemí s pokoji pro hosty. V chýnovské „chaloupce“ totiž často přebývali literáti Otakar Březina či Julius Zeyer. Pro toho dokonce František Bílek navrhnul do jeho pokoje speciální kachlová kamna. František Bílek je ale i autorem dalšího nábytku v domě – židlí, skříní, postelí nebo třeba věšáku. Dům umělcova rodina vlastnila do roku 1990, kdy ho vnučka Františka Bílka věnovala Galerii hlavního města Prahy.

V domě se v současnosti nachází expozice, věnovaná ranému a pozdnímu období Bílkovy tvorby. Návštěvníci tak mohou obdivovat nejen zařízení Bílkovy domácnosti, ale i jeho méně známé sochy a grafiky. Dům je veřejnosti přístupný nejenom přes turistickou sezónu, ale na telefonickou objednávku i v zimě.