Bohatou tradici chovu ovcí připomíná stezka Po stopách salašnictví v Košařiskách

Terén naučné stezky není náročný. Většinou se projdete po takovýchto cestách
Terén naučné stezky není náročný. Většinou se projdete po takovýchto cestách

Salašnictví bylo po staletí v Beskydech obživou těch nejchudších. Romantiku, kterou dnes na horských loukách vyhledáváme, si tvrdí horalé nejspíš užívali málokdy. Jaký byl jejich život, radosti, starosti a práce? Jak vypadala krajina a jaká je historie tohoto místa? To vše vypráví devět zastavení naučné stezky Po stopách salašnictví v Košařiskách.    

V druhé polovině 15. století se sem karpatským obloukem začali dostávat potomci valašských pastevců. Ti se promísili s místním obyvatelstvem, a protože měli bohaté zkušenosti s chovem dobytka v horských terénech, začali se tomu věnovat i u nás.

Do Košařisk přišli pastevci z Rumunska. Dodnes o tom svědčí některé místní názvy, například jedna část obce se jmenuje Banát. Košařiska přitom chovu ovcí vděčí i za své jméno. Košar je totiž přenosná letní ohrada pro ovce. Samotné slovo má valašský původ a v rumunštině znamenalo stodolu či chlév.

Hospodářský rok tady začínal vyháněním ovcí na salaš. Tam je jednotliví hospodáři seskupili do jednoho stáda a tento akt doprovodili prastarými magickými obřady. Pak už se celé léto mohli pást na jalovcových pastvinách.

Zdejší zajímavostí bylo, že stáda byla smíšená. Čítala nejen ovce, ale také krávy či kozy. Mléko se slévalo dohromady a výsledné výrobky, čili brynza, byly právě z této směsi. Ke konci září pak nastal tak zvaný zorymbek neboli rozsod – den tradičního ukončení salašnické sezony. Stáda se vrátila do dědiny a jednotlivé ovce se odevzdaly majitelům.

Dnes ale na sezonu čekat nemusíte. Stezku Po stopách salašnictví v Košařiskách si můžete projít kdykoli. Ale když se se na ni přeci jen vydáte v létě, určitě v ohradách uvidíte nějaké to stádo. Pár hospodářů ještě ovce chová. A pokud dojdete až nakonec celé stezky, čeká vás tam opravdová salaš. Ovce v ní sice nejsou, ale můžete si v ní posedět, posvačit nebo se schovat před nepřízní počasí.