Boleslav I., zvaný Ukrutný, za své vlády podstatně rozšířil území a zlepšil ekonomiku. Razily se první mince
Pátý doložený český kníže Boleslav I. má přízvisko Ukrutný a všichni asi víme, proč. Je mu přisuzována hlavní vina za smrt jeho staršího bratra knížete Václava 28. září roku 935 ve Staré Boleslavi.
O tom, jestli to byla promyšlená vražda nebo jen souhra nešťastných okolností, vedou historikové dodnes spory. Jisté však je, že Boleslav převzal po Václavovi vládu a podstatně pak rozšířil území, které ovládal.
Z české země pronikla jeho moc na Moravu, do Slezska, do Malopolska a až k hranicím s Kyjevskou Rusí. Boleslav I. začal budovat takzvanou hradskou soustavu neboli síť středověkých hradišť, která zajišťovala správu přilehlého území. Takto se zasloužil například o rozvoj Žatce, Plzně nebo Kouřimi.
Za Boleslavovy vlády Čechy ekonomicky rostly a začaly se také razit první mince – denáry. Boleslav I. usiloval o posílení křesťanství u nás, a proto vyslal za papežem poselstvo vedené jeho dcerou Mladou. Výsledkem bylo založení kláštera svatého Jiří na Pražském hradě a později i pražského biskupství. Toho už se však Boleslav I. nedožil.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka