Noblesní a kultivovaný kněz Prokop Holý měl vojenské i diplomatické schopnosti. Smrt našel v bitvě u Lipan
Radikální husitský kněz, politik a vojevůdce se narodil kolem roku 1380 do významné rodiny. Když mu zemřel otec, adoptoval ho strýc Jan Cách, jeden z nejbohatších pražských měšťanů. Umožnil mu vystudovat univerzitu a také ho s sebou bral na zahraniční obchodní cesty.
Prokop viděl kus světa, pravděpodobně zavítal i k božímu hrobu do Jeruzaléma. Stal se vzdělaným, noblesním a kultivovaným mužem. A pak se překvapivě objevil mezi kněžími na Táboře.
Táborští kněží nosili po vzoru apoštolů plnovousy, Prokop si však pečlivě holil tvář – a odtud se mu dostalo jeho přízviska Holý.
Vojenské i diplomatické schopnosti ho časem vynesly do čela táborského svazu. Stanul v čele husitských houfů po boku vojenských velitelů ne jako vrchní hejtman, ale jako volený správce vojsk.
Pod jeho vedením husitská vojska dosáhla značných úspěchů při několika domácích bitvách i zahraničních taženích. Smrt Prokop Holý našel v prohrané bitvě u Lipan roku 1434. Jeho tělo nebylo mezi padlými nalezeno.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
