Broumovský výběžek ukrývá unikátní soubor monumentálních barokních kostelů

Původně německé obyvatelstvo obcí na Broumovsku bylo silně věřící a tehdejší vesnice mívaly okolo tisíce obyvatel. Po třicetileté válce mnoho kostelů zaniklo nebo zchátralo. A takovému počtu věřících mnohdy ani nestačily. Navíc v té době už platilo nařízení, dnes bychom možná řekli „dostupnosti“. Totiž, že kostel mají mít věřící nejdále hodinu cesty, tedy přibližně pět kilometrů. A tak Benediktini, kteří na Broumovsku působili, rozhodli o „velké zakázce“.

Stavby z takzvané „broumovské skupiny kostelů“ byly na území klášterního panství postaveny, až na jednu výjimku, podle plánů nejlepších architektů své doby, Kryštofa Dientzenhofera a jeho syna Kiliána Ignáce, a to v poměrně krátkém časovém rozmezí mezi lety 1690 až 1743.

Kostel sv. Jakuba Většího v Ruprechticích|foto: Jiřina Šmídová

Tato velká zakázka dovolila stavitelům vyzkoušet si náročné stavební postupy, které pak uplatnili při stavbě nejznámějšího barokního kostela v Praze – kostela sv. Mikuláše na Malé straně.

Broumovské kostely mají na svědomí tři architekti

Celkem devět barokních venkovských kostelních staveb na Broumovsku tvoří mimořádný a v mnoha ohledech jedinečný památkový soubor, který je právem považován díky své ucelenosti a rozsahu za architektonický skvost nejen v Čechách. Navíc je možné označit i každý jednotlivý kostel za barokní perlu.

Stavby „broumovské skupiny“ lze rozdělit do tří skupin charakterizovaných pojetím tří architektů. Kostel sv. Jiří a Martina v Martínkovicích podle projektu Martina Allia z Löwenthalu je příkladem raně barokní architektury severoitalské provenience. Druhou skupinu tvoří tři stavby – ve Vernéřovicích, Ruprechticích a Otovicích, u kterých je autorem Kryštof Dientzenhofer. Jde o menší typy sakrálních staveb z jeho časnější tvorby.

Kostel Všech svatých v Heřmánkovicích|foto: Marcela Lilingová

Třetí skupinu kostelů v Heřmánkovicích, Bezděkově, Vižňově, Šonově a Božanově tvoří projekty Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Typické pro jeho projekty na Broumovsku je využití těchto drobných staveb k vyzkoušení dispozičních nápadů a půdorysných témat, které pak lze sledovat v jeho pozdější tvorbě. Broumovské kostely jsou tak vlastně jakýmisi skicami jeho pozdějších radikálně barokních řešení.

Uplynulé desetiletí se broumovské kostely dostávají stále více do povědomí veřejnosti díky letnímu hudebnímu festivalu s názvem Za poklady Broumovska, který tam přilákal už desítky hudebních špiček. Koncerty převážně vážné hudby se konají během prázdnin postupně ve všech zchátralých kostelech. Dobrovolné vstupné na jejich opravu už vyneslo milion korun.

Více na http://www.broumovsko.cz.