Bubeník Jan Žižka: S Karlem Gottem jsem strávil čtvrt století
Původně se chtěl bubeník Jan Žižka věnovat vážné hudbě, ale nakonec dal přednost spolupráci s Karlem Gottem a prožil s ním dlouhých 25 let: „Zažil jsem s Karlem jeho zlatá léta a byla to nádherná doba, nelituji.“
Hudbě se Jan Žižka věnoval od mládí a také ji studoval. „Byl jsem vychován k vážné hudbě. Už jako student pražské konzervatoře jsem chodil vypomáhat do České filharmonie a mým snem bylo s nimi hrát. Ve dvaadvaceti letech mě ale Ladislav Štaidl přijal jako bubeníka do své kapely, která doprovázela Karla Gotta. Hrál jsem v ní teprve asi půl roku, když jsem nečekaně od České filharmonie dostal nabídku, že k nim mohu nastoupit, a to dokonce bez konkurzu. Moc jsem o tom tenkrát přemýšlel, dlouho se rozhodoval, ale nabídku jsem nakonec odmítnul a nikdy jsem toho později nelitoval.“
Přes své mládí si brzy získal respekt Karla Gotta
Nabídku ke spolupráci dostal Jan Žižka přímo od Ladislava Štaidla. Do jeho kapely nastoupil v roce 1977 a zůstal v ní až do roku 2002. To už ale orchestr vystupoval pod názvem Karel Gott Band a vedl ho Pavel Větrovec. Pro každou hudební skupinu i nového hudebníka je změna na pozici bubeníka náročná, protože hlavně on udržuje tempo. Nejinak tomu bylo s Janem Žižkou: „Nastoupil jsem do kapely velmi mladý, k muzikantům, kterým bylo všem přes třicet let, a měli už známá jména. Ze začátku jsem byl hrozně nadšený, ale to mi vydrželo jenom první tři dny a potom mi spadl hřebínek,“ vzpomíná hudebník s úsměvem.
Jan Žižka se postupně s kapelou velmi dobře sžil a získal si i respekt od Karla Gotta: „Bubeník udává a drží při koncertu tempa. Když Karel mezi písničkami mluvil, mohli si ostatní odpočinout, ale já jsem musel sledovat, o čem mluví a dát v pravou chvíli tempo, aby nevznikla ‚palma‘ (ticho). Tedy, aby se nestalo, že Karel domluvil a teprve potom se ozval zvuk paliček,“ přibližuje Jan Žižka.
O Karlu Gottovi se ví, že byl velký profesionál, ale jaký byl tedy jako šéf? Podle Jana Žižky neměl rád konflikty, věci řešil v klidu, nikdy se nerozčílil a nekřičel.“ Je pravda, že pro něj hromosvodem kapely byl vždycky zvukař nebo bubeník. To třeba basista sáhnul vedle a on se otočil na mě. Kapela ale hrála výborně, a tak se chyby vlastně skoro nestávaly.“
Zlatá léta s Karlem Gottem, čtvrt století za zády mistra
S Karlem Gottem si Jan Žižka tykal, měl s ním velmi dobré profesní vztahy, ale stále to pro něj byl šéf a blízcí přátelé nikdy nebyli. Naposledy spolu mluvili v dubnu 2005 při oslavě narozenin Ladislava Štaidla. Na společně strávených 25 let však nelze zapomenout a tak, když si po smrti Karla Gotta Jan Žižka projížděl jejich nahrávky z let 1977-1990, rozhodl se napsat knihu. „Já jsem si tenkrát znovu uvědomil, jak byl Karel Gott dokonalý a jak se vymykal všem ostatním. Já jsem ve svém životě poznal hodně špičkových zpěváků, ale on byl prostě fenomenální. Tohle jsem také napsal do článku na internet, lidé to hodně četli a chtěli i moje další vzpomínky. Nakonec mě oslovila spisovatelka Marie Formáčková a s její pomocí kniha nakonec vznikla.“
Bubeník Jan Žižka by sice mohl být v penzi, ale už tři roky „přesluhuje“. Muziku, která ho provází celým životem, totiž nedokáže opustit. V záznamu pořadu se také dozvíte, že se mu nyní částečně splnilo i jeho velké přání z mládí. Poslechněte si.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
