Budova jako exponát. Gočárova galerie v Pardubicích má nové sídlo v Automatických mlýnech
Její příběh se začal psát před sedmdesáti lety. Teď se Gočárova galerie, dříve Východočeská galerie v Pardubicích, přestěhovala. Novým sídlem se stala zrenovovaná budova historických Winternitzových automatických mlýnů na pravém břehu řeky Chrudimky.
Gočárova galerie zahájila zkušební provoz v nových prostorách Automatických mlýnů letos v červnu. Majestátní objekt, který si objednali podnikatelé Egon a Karel Winternitzovi, vznikal v letech 1909 až 1911 podle návrhu architekta Josefa Gočára. Po požáru v roce 1919 byla budova mlýnů v následujících pěti letech rozšířena. Jméno slavného architekta si galerie s počátkem roku 2023 dala do svého názvu.
Někdejší mlýnice nabídla po rekonstrukci unikátní výstavní prostory, a to jak pro stálé, tak i dočasné expozice. Industriální charakter budovy podtrhují původní, architekty ponechané mlynárenské technologie a prvky, jako jsou výsypky, motory, zabezpečovací zařízení nebo transmise. Právě transmise, jako symbol přenosu a zprostředkování, se stane i mottem stálé expozice výtvarného umění, kterou galerie veřejnosti představí v září letošního roku.
Galerie nabídne i pohled na město
Podobu krajské galerie vyprojektoval ateliér TRANSAT architekti pod vedením Petra Všetečky. Kromě výstavních prostor vznikly i sály pro přednášky či workshopy, velkoryse pojaté je také návštěvnické centrum se zázemím. Při určitých příležitostech bude otevřená i vyhlídka na střeše budovy, která nabízí jedinečný pohled na město.
Gočárova galerie ale není jedinou institucí, která bude ve velkém areálu sídlit. Své sídlo bude mít v Automatických mlýnech také výstavní Galerie města Pardubic GAMPA, kterou doplní nové vzdělávací centrum města s názvem Sféra. Dále tu působí Nadace Automatické mlýny, která je iniciátorem proměny celého areálu.
Areál Automatických mlýnů přestal sloužit svému účelu v roce 2012. O čtyři roky později jej, už jako národní kulturní památku, koupili manželé Smetanovi. Část objektu prodali městu, hlavní budovu potom Pardubickému kraji, který je také hlavním investorem projektu galerie. Přestavba nejcennější budovy areálu na budoucí Gočárovu galerii začala v květnu 2020 a vyžádala si více než 350 milionů korun.
Výstavy a expozice
Při příležitosti obnovy a otevření Automatických mlýnů ve zkušebním provozu byli z Čech i zahraničí pozváni současní umělci, kteří reflektují vztah paměti a architektury. V minimalistické instalaci v prostoru expozice s názvem Architektura paměti se návštěvníci mohou podívat na videa, která reagují na různé budovy a vzpomínky na ně.
Vzpomínkou na mlýnský provoz je výstava nazvaná Z domácích archívů. Gočárova galerie spolu s Nadací Automatické mlýny zveřejnily v dubnu výzvu ke sdílení vzpomínek a předmětů spojených s objektem mlýnů. Na výstavě zaujme celá řada historických fotografií, mezi ty výjimečné patří například historický snímek zachycující Automatické mlýny přímo od hladiny řeky Chrudimky.
Gočárova galerie v současné době nabízí také instalaci vizuální umělkyně Markéty Magidové, kterou doprovází původní skladba hudebníka MXTXC. Tři velkoformátové čalouněné digitální obrazy i hudební partitura vznikaly jako celek. Trojúhelníkový půdorys instalace návštěvníkům neumožňuje vidět a slyšet všechno najednou, lineárně, ale proudy zvuku a motivy obrazů se mísí, unášejí a znovu spojují.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
