Do velikonoční nádivky nejen kopřiva. Vyzkoušejte bršlici, popenec a divoké česneky
Velikonoce na vás dýchnou i ve Stěžerách u Hradce Králové, kde najdete zajímavý zoo park. Jsou tam v očekávání prvních jarních mláďat.
Sběr divokých bylinek se stává hitem poslední doby. Lidé hledají možnosti, jak doplnit chybějící energii. Někdo si koupí vitamínové doplňky v lékárně, jiný vyrazí do přírody. I tam se dají najít zelené poklady pro naše zdraví. Věděli to i naši předkové, kteří nejen na Zelený čtvrtek využívali byliny do velikonoční nádivky a dalších pokrmů.
Ve velikonoční nádivce nemusí být jen tradiční kopřivy. Přidejte tam plané česneky, popenec, bršlici, klidně i denivku ze zahrádky, mladé lístky řebříčku, svízele, no a samozřejmě pampelišku a sedmikrásku.
„A pokud máte dostatečné množství divokých česneků, nemusíte přidávat už ten klasický. Vyzkoušejte nádivku z domácího toustového chleba. Ta je nejlepší. Jinak používám vše jako do klasické nádivky,“ přidává další tip pardubická bylinkářka Radka Svatošová.
Popenec místo petrželky, bršlice s příchutí mrkve
Pardubická bylinkářka Radka Svatošová doporučuje nejen aromatické divoké česneky ke všestrannému jarnímu použití v kuchyni. Mezi její další oblíbené a jemnější bylinky patří například popenec obecný nebo bršlice kozí noha.
Popenec obecný se hodí do všech jarních pokrmů – polévek, nádivek nebo na chlebu s tvarohem. Má kořenitou, bylinnou příchuť, je to skvělá léčivka a jarní zelenina, chutí připomíná petrželku.
„Podobně je to s další bylinkou, která je mou srdeční záležitostí. Je to bršlice kozí noha. Bršlici jíme každý den. Má příchuť mrkve. Je velmi hojná a je to jeden z nejlepších zdrojů vitamínu C. Nejlepší jsou ještě srulované mladé lístky, ty jsou křehké a šťavnaté. Ty větší můžete využít do teplé kuchyně. Z bršlice je vynikající jarní polévka.
Nejen česnek medvědí, ale i podivný
Divokých česneků je v naší přírodě kolem dvaceti druhů. Léčebné účinky česneku mají základ v síře obsažené v typicky čpící sloučenině zvané alicin, která hubí bakterie a plísně.
„Nejznámější z divokých česneků je určitě česnek medvědí. Letos vyrašil už v polovině února a teď má velmi bohaté listy. Nespletete si ho, jeho silná česneková vůně je nezaměnitelná,“ říká bylinkářka Svatošová. Méně známý je česnek podivný nebo česnáček lékařský.
I další divoce rostoucí česneky je možné využít v kuchyni. Je to například česnek planý, viničný, šerý horský, ořešec nebo česnek podivný. V teplejších oblastech se vzácně vyskytuje žlutě kvetoucí ohrožený česnek žlutý nebo česnek hranatý. Česneky působí antibakteriálně, antivirově, působí proti různým parazitům a jsou plné vitamínů.
„Česnek podivný je méně známý. Já jsem ale zažila celý petřínský kopec porostlý tímto druhem. Má listy podobné jarním bledulím a taky krásně bíle kvete. Dá se sbírat a používat podobně jako česnek medvědí, ale budí se o něco dřív,“ doplňuje Radka Svatošová.
Místo česneku česnáček
Místo česneku můžete použít i česnáček lékařský je už také v přírodě k dispozici. Tvoří ho přízemní listová růžice, která je chutná, dá se také konzumovat v syrovém stavu. Lístky připomínají drobná srdíčka.
„Účinky česnáčku jsou podobné jako u česneku, oživuje a tonizuje tělo po zimě. Navíc má vliv na slinivku a žlučník, chuť je nahořklá, připomíná trochu hořčici a pepř. Semínka mohou být takovou přírodní náhradou pepře,“ popisuje česnáček bylinkářka Radka Svatošová.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
