Dobruškou se můžete projít po stopách Jiráskova hrdiny F. L. Věka. I jeho rodným domem
Dobruška je druhé největší město v okrese Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji. Zároveň je jednou ze vstupních bran do Orlických hor. Je tedy východiskem pro poznávání přírodních krás. A kdo má rád historii a literární postavy, může se v něm vydat po stopách národního buditele Františka Vladislava Heka – tedy románového F. L. Věka Aloise Jiráska.
Nejslavnější dobrušský rodák František Vladislav Hek se narodil 9. září 1769. Byl to český vlastenec, publicista a skladatel. Spisovatel Alois Jirásek použil jeho životopis jako předobraz hlavního hrdiny svého pětidílného historického románu F. L. Věk. Nešlo sice o věrné zachycení Hekova života, spíš o idealizované představy o osobnostech českého národního obrození, ale dílo žije dodnes. I díky seriálovému zpracování.
František, syn zámečníka z Dobrušky, začal chodit na dobrušskou základní školu, jeho schopnosti ho ale předurčily ke studiím v Praze, kde také navázal první kontakty s českými vlastenci. V polovině osmdesátých let se musel do rodného města vrátit, aby tam převzal kupecký krám svého otce. Ten stál na dobrušském náměstí blízko radnice a František v něm kromě prodeje zboží půjčoval i české noviny a knihy.
Jeho dobře prosperující živnost v roce 1806 vyhořela při velkém požáru Dobrušky. A tím začala v životě národního buditele nová kapitola. Po smrti své ženy Marie z František z městečka odešel. Jeho stopy tam ale zůstaly dodnes, a to i díky úspěšnému třináctidílnému televiznímu seriálu F. L. Věk, který na základě Jiráskova románu v roce 1970 natočil režisér František Filip.
Stopy vlastence Heka jsou v Dobrušce všudypřítomné
V televizním seriálu autenticky reprezentuje Dobrušku jen renesanční kostel sv. Ducha u hřbitova na okraji města. Městskou zástavbu totiž z velké části zničil zmíněný požár, při kterém vzal za své i kupecký krám Hekových blízko renesanční radnice na současném náměstí F. L. Věka. Tam dnes objevíte Věkovu sochu od dobrušského rodáka, akademického sochaře Josefa Adámka. Předlohou pro tvář sochy byla žena, a tak podoba skutečnému vzhledu kupce Heka neodpovídá.
Atmosféru života rodiny Hekových, historické souvislosti i připomínku natáčení seriálu evokuje barokní dům nedaleko dobrušského náměstí v Novoměstské ulici, kde se František Vladislav Hek narodil. Rodina se z něj odstěhovala, když mu byly čtyři roky. Živnost na náměstí byla pro obchodování přece jen strategicky příhodnější a prostornější.
Rodný dům je pro návštěvníky přístupný. Vidět v něm mohou například dřevěné držáky na váhy v podobě dvou mořských panen, které skutečně patřily k vybavení krámku Hekových. Zastavit se také mohou u kostela sv. Václava v centru Dobrušky, kde odpočívá Marie Heková. V církevní stavbě se malý František už ve svých deseti letech projevil jako znamenitý zpěvák v chrámovém sboru.
Ochoz věže renesanční radnice nabízí krásné výhledy, které nejspíš obdivoval i sám Hek. A toulal se bezpochyby i kolem hřbitovního kostela sv. Ducha, který se svou baňatou věží dominuje okolí a je jedním z nejvýznamnějších krajinotvorných prvků Podorlicka. Seriálový František se polními cestami v jeho sousedství vracel domů ze studií.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
