Ferry B: Neumím být v muzikantském klidu. Skládám, nahrávám a tím žiju
František Bartoš alias Ferry B natočil nový videoklip. Jeho tématem je láska. Ke spolupráci si přizval Patrika Bartka, který působí jako kytarista v kapele Marka Ztraceného.
Natočili jste novou píseň Dej mi šanci a máte k ní i videoklip. Kdo s vámi, Františku, zpívá?
„Vokály mi nazpívala Martina Hekerová. Dále tam jsou kluci z kapely – Michal Bažo, Martin Vrba. A na aranžmá se mnou spolupracoval tady Patrik.“
Jak jste navázali spolupráci se zpěvačkou?
„Martinu jsme potkali na jedné modelingové akce, kde jsme oba zpívali a mě se líbil její projev, sedli jsme si spolu i lidsky. Potřebovali jsme v klipu obsadit ženskou roli a hlas, tak jsme se domluvili.“
Koho dalšího jste si přizval ke spolupráci?
„Největším tahounem je tady Patrik, kterého lidi dobře znají. Měli teď s Markem Ztraceným dva vyprodané koncerty v O2 Aréně. Pohybuje se na poli popové české hudby, proto mi hodně pomohl s tím, aby to bylo moderní až komerční.“
Patriku, kdy vás Ferry oslovil?
„Potkali jsme se na akci, kde Ferry dělal porotce. Pak jsme spolu zašli na jídlo, slovo dalo slovo, naše spolupráce prostě přirozeně vyplynula. Já jsem se chtěl dostat mezi Romáky, protože sám jsem cigán. No a výsledek? Tak je to hlavně o štěstí a o velké dřině. Hvězdou se nestanete jen tak.“
Patriku, jak se liší Ferryho hudba od té, kterou běžně hrajete?
„Marek Ztracený samozřejmě patří k českým top skladatelům a jeho hudbě je proto někde jinde. Skládal třeba pro Zagorovou, pro Karla Gotta, pro Lucii Bílou, atd. Umí to dobře. Ferryho znám hudebně chvilku. Kdyby se takhle snažil a byl o dvacet let mladší, bylo by to zase o něčem jiném. Bohužel, český showbyznys je tvrdej, lidi jsou na sebe zlí. Nezáleží jen na věku, těch faktorů potřebných k úspěchu je mnohem víc.“
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.