Filip Gondolán: Čím jsem starší, tím jsem na svůj původ pyšnější

„Samozřejmě jsem na něj pyšný, je to skvělý hudebník, hodně toho udělal pro Romy. Však si ho váží, ne jen jako Roma, ale prostě jako člověka, což je podstatné.“

Filip Gondolán přes 20 let vyučuje jazzový a popový zpěv na umělecké škole Harmonie na Praze 6. Škola žákům nabízí romský program. Máte-li doma talentované dítě, máme pro Vás následující instrukce:

„Kontaktovat školu, ředitele nebo přímo mě, kontakt je na webových stránkách www.zusharmonie.cz. Pokud kontaktují mne, mohu jim poradit, jak si zažádat o zlevněné školné. Ze své zkušenosti vím, že je lepší, pokud si Romové alespoň trochu zaplatí. Jinak mají pocit, že do školy nemusejí chodit a na něčem se podílet.“

Doma nám hrála špičková hudba

Filipa Gondolána už od dětství doprovázela hudba.

„Jedna z věcí, za kterou jsem vděčný svému otci, jsou gramofonové desky, které po něm u mámy zůstaly. To byla špičková hudba. Skvělé jazzové, jazz rockové desky, výborný výběr hudby, kterou jsem byl ovlivněný. To je mimochodem to, co mám na Romech rád. Všichni máme rádi podobnou hudbu.“

Jak Gondolán říká: „Miluju jazz i tradiční romskou hudbu, ale nehraju ji, nejsem v tom vychovanej. Rád ale zpívám romsky.“

„Pár věcí zpívám v romštině. Neromské publikum bohužel Romy ve většině nemá rádo, ale jakmile začnu hrát romskou hudbu, mají je rádi. To je zvláštní. Když hraji v jazzovém klubu a zahraju deset jazzových standardů a pak jednu romskou písničku, tak má největší úspěch. U Čechů. Cizinci to takhle neberou.“

Chci lidem dělat radost

S Filipem jsme se setkali v divadle Archa v rámci oslav Mezinárodního dne Romů. Zpíval tu a připravoval aranžmá hudby pro slavnostní galakoncert. Zeptali jsme se ho, jak vnímá svátek Romů?

„Čím jsem starší, tím víc jsem rád, když můžu přiznat, že jsem poloviční Rom. Můj otec je cigán, máma je Češka. A čím jsem starší, tím víc jsem na to hrdý a vlastně mi jsou ti Romové blíž. Podle mě máme to srdce větší.“

Filip Gondolán v současné době vystupuje v jazzových klubech a připravuje nové cédéčko.

„Skládám hudbu, ale od mala mám vrozeno to, že spíš chci dělat lidem radost. A lidem uděláš radost tím, že hraješ věci, které znají. A já nejsem v pozici, že by lidé znali moje věci, proto hraju spíš covery, převzaté věci. Zhruba rok už ale pracuju na svém prvním cédéčku a na něj bych rád dal i svoje věci.“