Hamerská krčma vypadá jako z pohádky. Pivo tam točí zřejmě už více než čtyři století
Působivá hospoda zvaná Hamerská krčma Jonáš stojí v centru Svobodných Hamrů poblíž Hlinska v Pardubickém kraji. Jen malý kousek od muzea v přírodě na Veselém Kopci. Je to půvabná roubenka se třemi okny v průčelí. Vypadá úplně jako z pohádky. Ostatně v jedné si nedávno zahrála. Historické stavení přilákalo tvůrce pohádky Krakonošovo tajemství.
První písemná zmínka o krčmě v osadě Svobodné Hamry pochází už z roku 1613. Roubená chalupa je kulturní památkou a patří k nejstarším hospodám v Česku. První zprávy o hamerské krčmě jsou na „Vejsadním listu“, ve kterém Zemský sněm uděluje řadu výsad zdejším hamerníkům, mimo jiné i k provozování krčmy.
Hamerská krčma se několikrát přestavovala, nápisy na chalupě uvádějí roky 1717 a 1794. Z konce 18. století pochází malovaný nápis na zdobené záklopové desce u lomenice střechy: „Pochválena a zvelebena buď Nejsvětější Trojice svatá, tato hospoda je vystavěna s pomocí Pána Boha a z nákladů Václava Zábského. A 1794.“
Hospoda Václava Zábského patřila tehdy mezi největší krčmy v okolí a zastavovaly se tu formanské povozy, které mířily z Čech na Moravu a naopak. Hospoda je v provozu od 18. století, výjimku tvoří jen 60. léta minulého století, kdy byla chalupa ve špatném stavu. Dobrovolným pracovníkům památkové péče se ale krčmu podařilo opravit, a to pod vedením Luďka Štěpána, zakladatele muzea v přírodě na Veselém Kopci.
Současný majitel Hamerské krčmy, restaurátor dřeva a nábytku Petr Jonáš objekt koupil před 18 lety. Hospodu nyní sám provozuje, a to s úctou vůči její dlouhé historické tradici. Tomu také přizpůsobuje zdejší staročeskou kuchyni. K hospodě kdysi patřilo i malé hospodářství, což dnes připomíná koza Líza a další zvířata ve výběhu před krčmou.
Původní historická výmalba
Dnes má Hamerská krčma v průčelí tři okna. V síni jsou stopy po existenci černé kuchyně, ze které se kdysi vytápěla chlebová i vyhřívací pec v šenku, tedy hlavní velké světnici pro hosty. Vedle ní je ještě další menší místnost. Tu kdysi obývala rodina, která se o hospodu starala.
Ve velkém lokálu působí mohutným dojmem povalový strop, typický pro historická vesnická stavení. Roubení je vidět i na stěnách krčmy. A vedle fragmentů původní omítky také šablonová výmalba, kterou provedli malíři během malování zdejšího zámečku, někdy okolo roku 1896. Ve 30. letech minulého století do krčmy zavítali i známí umělci, zejména akademičtí malíři Gustav Macoun a František Kaván. Jim patří vzpomínkový kout v rohu Hamerské krčmy.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
