Historickým centrem Pardubic vás provede Stezka Viléma z Pernštejna. Ukazuje i moderní architekturu
Pernštejnové zanechali v Pardubicích nesmazatelnou stopu. Na začátku 16. století vybudovali honosné renesanční sídlo a dali novou tvář celému městské jádru – s náměstím, uličkami a Zelenou bránou. O všem se můžete dozvědět na místní naučné stezce. Jmenuje se Stezka Viléma z Pernštejna a vede pardubickou památkovou rezervací. Na trase dlouhé dva a půl kilometru vás čeká deset zastavení.
V informačním centru na Třídě Míru si můžete vyzvednout brožurku, která vám trasu i naučnou stezku v detailech přiblíží. V centru Pardubic se ale určitě neztratíte. Od informačního centra je to jen kousek k dominantě Pardubic, Zelené bráně, kde stezka začíná. Na město se odtud můžete podívat i z výšky, tedy pokud se rozhodnete vyšlápnout si na ochoz šedesátimetrové věže.
V Zelené bráně se nachází působivá expozice, která přibližuje historii města a také pověsti o městském znaku nebo rodovém erbu Pernštejnů. Samozřejmě se tu dozvíte i zajímavosti o samotné Zelené bráně. Její podoba pochází ze 40. let 16. století, kdy se Jan z Pernštejna pustil do velké přestavby města, zničeného rozsáhlým požárem.
Renesanční okna a mladší velryba
Měšťanské domy na Pernštýnském náměstí nesou stopy pozdně gotické výstavby, Pernštejnové je nechali zvednout o jedno patro. Typické jsou pro ně obloučkové štíty a terakotová ostění oken. Určitě nepřehlédnete průčelí Domu u Jonáše s velkým plastickým reliéfem, který zobrazuje proroka Jonáše v tlamě velryby. Zatímco reliéf pochází až z 18. století, dům, kde má výstavní prostory Gočárova galerie, se může pochlubit cennou sklípkovou klenbou z počátku 16. století.
Dominantou náměstí je novorenesanční radniční komplex z 90. let 19. století, který navrhl architekt Jan Vejrych. Budovu zdobí medailony českých králů a také alegorie cností. Jedinečných domů ale na Pernštýnském náměstí uvidíte daleko víc a za podrobnější pohled stojí i morový sloup v jeho centru. Stezka vás samozřejmě zavede přes Příhrádek také k zámku a jeho opevnění.
Pěkné výhledy i řada expozic
Pardubický zámek můžete obejít kolem dokola. Stezka vede po koruně mohutné fortifikace zámku, která vznikla na přelomu 15. a 16. století, tedy v době, kdy si Vilém z Pernštejna nechal přebudovat pardubický hrad na honosnější sídlo. Mohutné valy i dnes ohraničují celý areál, mají podobu nepravidelného lichoběžníku a v rozích jsou velké okrouhlé rondely. Na valech uvidíte kromě všudypřítomných pávů také repliky historických pernštejnských děl.
Pardubický zámek je sídlem Východočeského muzea, které nabízí sezonní výstavy a stálé expozice. Loni otevřelo zbrusu nový návštěvnický okruh „Pernštejnská rezidence – nejstarší renesance v Čechách“, který vypráví příběh nejslavnějších majitelů pardubického zámku. Tím podstatným zůstává prohlídka unikátních renesančních nástěnných maleb. Na zámku se ale můžete podívat také do působivých expozic skla, archeologie nebo numismatiky.
Se zámeckým komplexem sousedí hojně navštěvované Tyršovy sady, odtud vás stezka zavede ke kostelu sv. Bartoloměje z 16. století, který je místem posledního odpočinku Vojtěcha z Pernštejna.
Stezka ale přibližuje i moderní architekturu. Jsou to hlavně Automatické mlýny bratří Winternitzů, postavené v letech 1909 až 1911 podle projektu slavného architekta Josefa Gočára. Svou podobou připomínají cihlový romantický hrad. Slavnostní otevření celého komplexu po rozsáhlé rekonstrukci se uskuteční poslední zářiový víkend letošního roku.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
