Hodinářův sen. I tak by se mohla jmenovat výstava na děčínském zámku o vývoji hodinových strojů

12. březen 2025

Lidé odedávna potřebovali měřit čas a od dob přesýpacích hodin se toho na měření času vymyslelo spoustu. Dnes máme všichni dokonce několik časoměrných zařízení. Klasické hodinky, budík, chytrý mobil, počítač. A koho by vývoj hodin zajímal soustředěný na jednom místě, může se vydat do Děčína, na tamní zámek knížecího rodu Thunů. Do expozice nazvané Hodinárium.

Český horologický spolek vystavuje v podkroví zámku starobylé věžní hodiny, nádražní hodiny, ale i budíky a další časoměrné stroje. K vidění je například hodinový stroj z věže kostela sv. Vavřince ve Velké Vsi, což je mimochodem nejstarší exponát. Vedle kompletních strojů jsou k vidění i různé hodinové součásti a součástky. K raritám pak patří rafije a několik číslic z ciferníku hodin staroměstské radniční věže v Praze.

Expozice Děčínské hodinárium mapuje technický pokrok a vývoj měření času. Je tu tak i řada hodin elektrických. Prozatím nejnovější technologií je NTP (Network Time Protocol) časový server, který zajišťuje synchronizaci vnitřních hodin počítačů.

Návštěvníci se díky fotografiím mohou seznámit i s technickou a výtvarnou stránkou Pražského orloje. Jeho model s nimi komunikuje přes textovou zprávu odeslanou z mobilního telefonu. Zadají své datum narození a orloj jim ukáže, v jakém byl postavení v ten daný den. Mimochodem, jde prý o jediný funkční model Pražského orloje v republice.

Zajímavostí děčísnkého Hodinária jsou takzvané píchačky vyrobené roku 1888 v USA

Pozornost v hodináriu si ale zaslouží i staré parkovací hodiny nebo tak zvané „píchačky“ ze Spojených států Amerických vyrobené v roce 1888 nebo vyřezávané oboustranné hodiny z dílny hodináře a řezbáře Josefa Archera.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.