Hrad Buben na Plzeňsku je zachovalá zřícenina. Ukrývá i pozůstatky krbu a výklenkového sedátka
Zřícenina hradu Buben stojí na území obce Plešnice na severním Plzeňsku, nad soutokem Mže a Úlického potoka, který spolu s řekou zdejší krajinu zajímavě zformoval. Od 60. let minulého století je hrad chráněn jako kulturní památka. Aby také ne. Zřícenina je krásně zachovalá, a tím pádem i archeologicky cenná.
Do dnešních dnů se v areálu hradu zachovalo hned několik zajímavostí. „V prostoru třetí brány se nacházejí zajímavé detaily, které nám mohou přiblížit každodenní život na hradě. Jedná se o zbytek krbu, u kterého je dodnes vidět nahoru vedoucí kouřovod. Na druhé straně je potom pozůstatek sedilie, tedy jakési sedátko, kde stráž chránící bránu trávila čas,“ popisuje doktorand Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni Tomáš Kroupa.
Někdo má bílou paní, někdo bubeníka
Na paláci hradu je vyobrazen jakýsi erb. Podle archeologa Katedry archeologie Západočeské univerzity v Plzni Josefa Hložka se však jedná o novodobý smyšlený výtvor. V areálu hradu najdeme podobných prvků víc. Návštěvníky tady vítá například dřevěná bubnující postavička. „Jde zřejmě o pomyslného strážce hradu, kteří se na hradech nacházejí dost často. Někdo má Bílou paní, někdo bubeníka,“ dodává Tomáš Kroupa.
Hrad se přitom původně nejmenoval Buben, v písemných pramenech je mnohdy uváděn jako Hrádek. „O jeho počátcích toho moc nevíme, patrně se jedná o 30. až 40. léta 14. století. Staviteli byla pravděpodobně nějaká místní drobná šlechta,“ říká archeolog. Hrad fungoval až do 16. století, kdy přestal vyhovovat nárokům tehdejších majitelů, a postupně zpustl.
Z pozůstatků věže hradu se dnes nabízejí pěkné výhledy do okolní krajiny. „Vyplatí se ale dívat se i pod nohy, protože tady můžeme najít drobné úlomky keramiky nebo fragmenty střešní krytiny,“ podotýká Josef Hložek. V žádném případě ale není dobré odnášet si tyto nálezy domů. Pokud by tak učinil každý, z hradu by za chvíli nic nezbylo.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
