Hrad Kotnov v jihočeském Táboře se jmenuje po vymyšlené postavě
Známá filmová scéna z Vávrovy husitské trilogie líčí vznik města Tábora jako okamžik, během kterého středověcí revolucionáři nadšeně odevzdávají své cennosti do komunálních kádí. To bylo na jaře roku 1420. Ve skutečnosti jsou ale dějiny Tábora mnohem starší. Jednou z nejstarších dochovaných stavebních památek ve městě jsou zbytky hradu Kotnova.
Hrad založil král Přemysl Otakar II., aby chránil město Hradiště, které bylo zamýšleným centrem panovnické moci na rozhraní jižních a středních Čech. V sedmdesátých letech 13. století proto král nechal obehnat hradbami území budoucího města a na jihozápadním okraji plánované výstavby vybudoval mohutný hrad.
Velkolepé plány na výstavbu Hradiště zhatila králova smrt, hrad Kotnov v tu dobu ale už stál. První písemná zmínka o něm ovšem pochází až z roku 1370, kdy místo patřilo pánům z Ústí. Po vystavění města Tábora husity byl hrad zapojen do jeho hradebního systému.
Už na počátku novověku působil mohutný hrad starobylým dojmem. Jméno Kotnov mu dal renesanční historik Václav Hájek z Libočan. Ten si ve své kronice vymyslel mytického rytíře Kotena, údajného zakladatele hradu z úsvitu českých dějin. V 16. století hrad z velké části padl za oběť požáru, dodnes se dochovala jen jedna z jeho věží a brána, která zároveň sloužila i jako brána v městských hradbách.
Pozůstatky hradu dnes spravuje Husitské muzeum v Táboře, které v dochovaných interiérech buduje novou expozici věnovanou historii města. Ohledně případné návštěvy Kotnova se vyplatí sledovat aktuality na webových stránkách muzea. Bez omezení je možné projít Bechyňskou bránou, která je součástí Kotnova, nebo navštívit bývalé hradní nádvoří, na kterém stojí pivovar přestavěný před několika lety na hotel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Rozsudek ukázal část příjmů webu AC24. Inzeroval tam i Google, nyní svou reklamu stáhl
-
Kdy začíná stáří? Hranici lidé posouvají s tím, jak sami stárnou, roli hraje i zdraví a osamělost
-
Reforma péče o duševní zdraví se zmařila, říká psychiatr. Duševní obtíže má přitom 16 procent Čechů
-
‚Klikněte mývalovi na motýlka‘. Ověření CAPTCHA, že uživatel není robot, se mění a vyžaduje víc pozornosti
