Hrad Šostýn v Kopřivnici byl svého času architektonickým unikátem
Hrad Šostýn najdete na nevysokém kopci 1,5 kilometru jihovýchodně od středu města Kopřivnice v blízkosti městského koupaliště. Zřícenina je volně přístupná po žluté turistické značce vedoucí z vlakového a autobusového nádraží.
Když se podíváte na satelitní mapu, zjistíte, že mezi hradem Hukvaldy a štramberským hradem, takzvanou štramberskou trůbou, je zalesněný kopec. A právě to je místo, kde kdysi stával na svou dobu architektonický unikát hrad Šauenštein čili, jak se mu později začalo říkat, hrad Šostýn.
Šostýn patřil ve své době k unikátům. V čele hradu stála věž, přímo nad cestou přes dřevěný most, v poslední části zvedací. Měla v průměru více než šest metrů a tudíž nemohla být příliš vysoká – bylo z ní prý ale vidět na věž Štramberka, jenž vznikl o něco později, i na Hukvaldy. Spolu s docela malým dvorkem a strážnicí pro posádku byla vysloveně obrannou částí hradu.
Teprve za ní se vcházelo po druhém mostě nad příkopem do zřejmě věžovité brány s propadlištěm, zčásti vytesaným do skály, jež se z ní jediné zachovalo. Hned za branou bylo obytné stavení a nevelký dvůr. V jižní části nádvoří stál palác, jehož suterén je dodnes patrný, a tvoří tak nejlépe zachovalou část hradu. A pak přišla likvidace.
Z různých dokumentů víme, že přesný rok zániku Šostýna nelze určit. Válčilo se o něj až do roku 1422. Protože první zmínka o zřícenině pochází z roku 1437. Je zřejmé, že hrad zanikl v rozmezí těchto patnácti let.
Hrad Šostýn se rozpadal, chátral a co bylo ještě k upotřebení a neshořelo při požáru, pilně snášeli obyvatelé Kopřivnice i vzdálenějších vsí, aby dosloužilo jinde. Kamenná ostění, panty dveří, rámy, dlaždice, nakonec i kamení, kterého tu bylo dostatek a zadarmo, takže na kopci nakonec zůstaly jen holé zdi s otvory po oknech a dveřích, bez střech a ochozů.
Od 30. let 20. století započal na Šostýně intenzivní archeologický a záchranný průzkum, jenž odkryl hlavní část hradu, suterén velkého paláce, a po menších přestávkách opět naplno začal v 90. letech. Město Kopřivnice výzkum na hradě zaštítilo, stejně jako konzervátorské práce, které na hradě probíhají dodnes. Velkým počinem bylo obnovení středověkého rybníka v roce 1999.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
