Hravé infotabule vás provedou nejstarší naučnou stezkou v Krkonoších
Návštěvníci Krkonoš, konkrétně šesti naučných stezek, se letos v létě mohli setkat s novými informačními cedulemi. Na rozdíl od těch původních, bez mála třicet let starých, nezahltí turisty odbornými nesrozumitelnými informacemi, ale hravou formou provází jednotlivými zastávkami.
Nové infopanely dostaly naučné stezky Rýchory, Krkonošská tundra, Labský důl, Slezská stezka, Čertova strouha a Černohorské rašeliniště. Nové dřevěné tabule jsou na první pohled jednotné, s grafikou Správy Krkonošského národního parku. Každý panel zábavnou formou upozorňuje na zajímavosti konkrétního místa a závěrečnou otázkou motivuje návštěvníka, aby došel k další zastávce, kde si přečte odpověď. Na každé desce jsou i schématické srozumitelné obrázky, povinné informace a nouzová telefonní čísla.
Černohorské rašeliniště
Nové informační cedule dostala i nejstarší krkonošská naučná stezka Černohorské rašeliniště. Úvodní panel tři kilometry dlouhé stezky seznamuje krátce s místem i zajímavostmi, které turistu cestou čekají. A také nabízí první otázky: co je to rašeliniště, co rašelina a proč se rašeliniště hýbe.
Stezka nabízí nejen překrásné panoramatické výhledy – mimo jiné na Sněžku, ale zejména vede netypickým rašeliništěm lesního typu. I to se postupně dozvídáme na jednotlivých stanovištích.
Dřevěný povalový chodník nás nakonec zavede až k centrální louce, místu, které je nejcennějším územím Krkonoš. Můžete si zde sami vyzkoušet schopnost rašeliníku nasáknout do sebe až 30 krát víc vody, než sám váží v suchém stavu. Což vysvětluje, proč jsou rašeliniště tak důležitá při ochraně krajiny před povodněmi.
Jiný panel zase zábavnou a především srozumitelnou formou vysvětluje, jak se rašeliniště hýbe, nebo jak dlouho se po zásahu člověka obnovuje. I malé děti tak rychle pochopí, proč je třeba přírodu v Krkonoších chránit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Šéf Slavie Tvrdík se omlouvá: Zavíráme tribunu Sever, Chorý a Douděra byli vyřazeni z A-týmu
-
Přes 40 procent dětí do 5 let tráví u obrazovek více než hodinu denně, ukazuje průzkum STEM
-
Horváth: Říkal jsem si, že se tohle může stát někde v Africe, ale ne u nás. Zachovali jsme se jako blázni
-
‚Vytýká se mi, že tak často maluji květiny.‘ 309 zátiší Václava Špály s kyticemi přehledně v jedné aplikaci
