I v našich podmínkách se daří pštrosům. Vidět je můžete na farmě v Kamenci nedaleko Poličky

28. květen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pštrosí farma v Kamenci u Poličky

Výhled z okraje obce Kamenec u Poličky v Pardubickém kraji na kopcovitou krajinu je nádherný. K němu patří i ohrady zemědělské farmy manželů Pražanových. Na první pohled vypadají docela obyčejně, dokud se k dřevěnému plotu nenahrnou největší ptáci světa. Farma je volně přístupná, a tak si pštrosy můžete kdykoliv prohlédnout. Ostražitost je ale na místě.

Kolem výběhů na kopci nad Kamencem žádná turistická stezka nevede, přesto si exotickou farmu návštěvníci rádi najdou. „Lidé k nám jezdí docela často, to je v pořádku, jen nevidím rád, když ve výběhu nacházím jablka nebo pomeranče,“ vysvětluje majitel pštrosí farmy Ladislav Pražan. „Pštrosi by měli dostávat jen potravu ode mne, to musí lidé respektovat a také se nepřibližovat příliš blízko k plotu. Hlavně samci totiž bývají agresivní, chrání tak svou skupinu.“   

Pštrosí farmu založili Vendula a Ladislav Pražanovi v roce 2003. Tehdy si do Kamence přivezli jeden pár pštrosů od českého chovatele, ptáci pocházeli přímo z Afriky. Teď už se Pražanovým v líhních klubou desítky kuřat ročně, některá vejce prodávají i jako násadová dalším chovatelům. Kamenecká farma je největší svého druhu v Pardubickém kraji.

Venku jsou i v zimě   

Pštrosi mají k dispozici přístřešky a stodolu, nejraději jsou prý ale venku. „I v Africe klesají noční teploty pod bod mrazu. Naši pštrosi si lehnou na sníh klidně i v minus dvaceti,“ popisuje s úsměvem chovatel. Farmaření je přitom jen jeho koníček, Ladislav Pražan pracuje jako profesionální hasič. Původně uvažoval o chovu ovcí, nakonec se ale rozhodl pro pštrosy.

Jedna z chovných skupin pštrosí farmy

Ladislavu Pražanovi se osvědčil chov v párech anebo triádách, tedy společné skupině, kterou tvoří jeden kohout a dvě samice. S desítkou chovných pštrosů je ročně schopen odchovat okolo 80 až 100 kuřat. Polovinu z nich si nechává na výkrm. Měsíční kuřata mají kolem dvaceti centimetrů, v půl roce až osmi měsících má pštros už skoro dva metry. Potom už do výšky neroste, ale nabývá na stehnech.

Velké oči, malý mozek  

Pštros dvouprstý, původem z Afriky, je největší žijící pták na Zemi a je nelétavý. Má silně vyvinuté nohy, díky kterým může běžet po kratší dobu rychlostí až 70 kilometrů v hodině. Výška pštrosa dvouprstého může dosáhnout až 2,7 metru, hmotnost se pohybuje okolo 100 až 130 kilogramů. Někteří samci mohou dosáhnout váhy až 150 kilogramů. Pštros se může dožít až 60 let.

Pštrosí samec farmy v Kamenci

Pštros je také dobrý plavec a má velice dobrou schopnost vidění. Říká se, že vidí zřetelně do dálky až na vzdálenost 3,5 kilometru. Oči pštrosa jsou dobře přizpůsobeny životu v prostředí afrických savan a polopouští. Dlouhé černé řasy chrání oko před pískem a pomáhá i třetí víčko, tzv. mžurka, která se zavírá horizontálně od vnitřního očního koutku k vnějšímu. Pštrosi nejsou příliš inteligentní zvířata, jejich oko je co do objemu větší než mozek.

Spustit audio