Interaktivní infocentrum v Teplicích nad Bečvou umožňuje podívat se do nitra Hranické propasti

27. listopad 2019

Nespočet ponorů mají za sebou potápěči zkoumající Hranickou propast v Olomouckém kraji. Když se v roce 2016 dálkově řízený robot dostal pod čtyři sta metrů, bylo jasné, že Česko má nejhlubší zatopenou jeskyni světa. Přírodní památka rázem získala na popularitě. K ještě větší propagaci a zároveň radosti turistů slouží od června 2018 turistické infocentrum v Teplicích nad Bečvou, které prostřednictvím speciálních brýlí nabízí možnost podívat se přímo do propasti.

Teplice nad Bečvou na Přerovsku proslavily tamní lázně, nejteplejší jeskyně v Evropě a v poslední době bylo hodně slyšet i o Hranické propasti. Hlavně od září roku 2016, kdy se týmu potápěčů podařilo naměřit v ní rekordní hloubku 404 metrů. O jejich úspěchu se dozvěděl celý svět.

Příliv návštěvníků na sebe nenechal dlouho čekat. Město Hranice se proto rozhodlo, že poblíž otevře turistické infocentrum. Návštěvníci, kteří se chystají ke skutečné propasti, tak mají příležitost získat v předstihu řadu informací. O historii propasti, jejím vzniku i o samotných pokusech potápěčů. Moderní informační centrum najdou v budově železniční stanice, u parkoviště a hlavní silnice přes Teplice nad Bečvou.

Na panelech tam najdou spoustu fotografií, popisů a také dřevěný plastický model. Na něm uvidí každičký ohyb a zákoutí zatopené jeskyně. Speciální brýle jim pak zprostředkují virtuální prohlídku pod hladinou propasti. A také historického centra Hranic nebo teplických lázní a nedalekých Zbrašovských aragonitových jeskyní. 

A mohou být i svědky posledního úspěšného ponoru z roku 2016. V malém kinosále se promítá krátký dokumentární film. S nově nabytými informacemi se pak turista směle může vydat ke skutečné propasti. Od infocentra je vzdálená jen pár stovek metrů a vede k ní turistická stezka.  

Vznik Hranické propasti

Přírodní památka leží mezi Hranicemi a Teplicemi nad Bečvou. Vznik krasových jevů má na svědomí působení vlažné minerální vody vystupující z hlubokých puklin. Ano, jde o stejnou minerálku, která v lázních léčí lidské neduhy a stojí také za vznikem unikátní krasové výzdoby zmíněných Zbrašovských aragonitových jeskyní, nejteplejších v Evropě.

Jícen propasti měří sto metrů, široký je 34 a hluboký bezmála 70 metrů. Zdánlivé dno, které vidíte z ochozu, tvoří zelené jezírko. Propast ovšem pokračuje mnohem hlouběji, obřími prostorami zatopenými kyselkou. Menší boční prostory mají na stěnách unikátní raftové stalagmity. 

První písemná zmínka o Hranické propasti je z roku 1580. Neúspěšné pokusy o změření její hloubky trvaly do poloviny 20. století. Průlomem ve zkoumání se staly ponory potápěčů v roce 1963. Ten rekordní, z roku 2015, má na svědomí Krzystof Starnawský. Polský potápěč se dostal do hloubky 265 metrů. No a další měření už má na svědomí moderní technika. Rekordních 404 metrů pod hladinou naměřil robot. Kam ale opravdu sahá dno zatopené jeskyně, stále zůstává záhadou. 

autor: zem
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.