Ivanské jezero u Rychnova nad Kněžnou hlídá mýtický poustevník Ivan

18. prosinec 2014
Česko – země neznámá

Když si obyvatelé Rychnova nad Kněžnou na Královéhradecku chtějí udělat hezký výlet, většina z nich se vydá zhruba tři kilometry za město k Ivanskému jezeru. Oblíbeným turistickým cílem je toto místo už od dob největší slávy místních lázní, a to je už dobrých dvě stě let. Tou dobou tu ovšem vodní plocha ještě nebyla a lidé sem chodívali za léčivými prameny a odpočinkem v přírodě.

Teprve na počátku 20. století se nad loukou zvanou Kristiánka postavila hráz a místo mezi skalami vyplnila voda. Už tak oblíbené místo získalo díky tomu ještě na atraktivitě, a tak se zanedlouho na jezeře objevily půjčovny loděk, altány a vyhlídky a přilehlý les Včelný byl plný turistů.

Místo zvané Studánka bylo oblíbené už počátkem 19. století, kdy zdejší malé lázně zažívaly největší boom. Za kaplí Jana Nepomuckého vyvěral jeden z léčivých pramenů, v okolním lese jsou ještě další tři. K původním lázním, což byla jen budova se dvěma vanami a zařízením na ohřev vody, byla později přistavěna hospoda, kde se prý dodnes skvěle vaří.

Kaple sv. Jana Nepomuckého

Voda z místních pramenů je údajně mírně radioaktivní, což z ní dělá vodu léčivou. Lázně byly ovšem vedeny především jako klimatické. Lázeňští hosté se tu tedy zotavovali především díky klidnému prostředí, krásné okolní přírodě a onomu dobrému jídlu.

Pramen dal vzniknout nejprve dřevěné kapli, později přestavěné na kapli barokní, nesoucí jméno svatého Jana Nepomuckého. Dnes jsou lázně přestavěny a z původního areálu zde zůstala jen hrázděná budova, tzv. „nová vila“. Od lázní je to k hrázi Ivanského jezera jen pár minut lesem.

Přehrada byla postavena především pro zatraktivnění už tak oblíbeného místa a chodilo se sem i sportovat. V létě se tu jezdilo na loďkách, v zimě se na zamrzlém jezeře zase bruslilo.

Současná socha poustevníka Ivana ve skále

Přibližně pět minut chůze podél potoka Javornice s křišťálově čistou vodou, ve které údajně žijí i pstruzi, dojdete ke skále, na níž stojí další altánek s vyhlídkou. U ní je malá poustevna se sochou Ivana. Poustevník Ivan je ale nejspíš smyšlený, o žádném skutečném historické prameny nemluví.

„Poustevna“ je ve skutečnosti zasypaná štola, ve které se kdysi těžila železná ruda. Altánů a vyhlídek je kolem jezera i lázní Studánka několik, leckteré z nich mívaly i názvy po významných osobnostech, najdete tu například Kollárovu vyhlídku.

<iframe src="https://www.google.com/maps/embed?pb=!1m18!1m12!1m3!1d2175.947645009413!2d16.32026743975768!3d50.17270884171425!2m3!1f0!2f0!3f0!3m2!1i1024!2i768!4f13.1!3m3!1m2!1s0x470de0131c5f51ed%3A0xa6b469866e3d846e!2sIvansk%C3%A9+jez.!5e1!3m2!1scs!2scz!4v1418898329507" width="610" height="450" frameborder="0" style="border:0"></iframe>
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.