Já su tak šťastné! František Venclovský zdolal kanál La Manche na druhý pokus. Voda mu dala štěstí i vzala život
František Venclovský začínal jako vynikající atlet, vzpíral, zápasil, boxoval. V roce 1955 dokonce pomýšlel na olympijskou reprezentaci.
Bohužel se ale těžce zranil při skoku přes koně a rok strávil na lůžku v sádrovém krunýři. Když se konečně postavil na nohy, bylo jasné, že k boxu se už nevrátí. Ale sport neopustil.
Začal tvrdě trénovat a posilovat ochablé svaly dálkovým plaváním ve studené vodě a otužováním v ledové tříšti. A tehdy ho napadlo zkusit přeplavat kanál La Manche. Několik let sháněl potřebná povolení a také potřebné finance. Teprve 6. září 1970 se přiblížil splnění letitého snu.
První pokus mu však nevyšel. Tehdy startoval za nepříznivého počasí – musel, protože mu docházely peníze. Přes dvanáct hodin bojoval s nezkrotnými vlnami, oči ho kvůli netěsnícím brýlím pálily od slané vody, až ho nakonec k smrti unaveného vytáhli z vody na loď.
Druhý pokus 30. července 1971 byl úspěšný a František Venclovský tak mohl pronést svou legendární větu „Já su tak šťastné!“. Voda se ale stala jeho osudem. Když si šel v roce 1996 zaplavat do své milované Bečvy, postihl ho kolaps, na jehož následky ve čtyřiašedesáti letech zemřel.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
